Infekční hepatitida je obecný název označující zánět jater, který může způsobit několik typů virů. Málokterý typ ale představuje tak vážný globální problém, jako právě virus B. Ten může nakazit v podstatě kohokoliv. "Chránění jsou pouze lidé, kteří jsou očkovaní, nebo hepatitidu B již jednou prodělali a jejich tělo má vytvořenou dostatečnou hladinu protilátek," říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.

V rozvojových zemích jsou nejohroženější především novorozenci a děti do 5 let. Ty se nejčastěji nakazí žloutenkou během porodu, nebo později od dalších nakažených dětí, a to při kontaktu s krví nebo jinými tělesnými tekutinami. Ve vyspělých zemích pak nejrizikovější skupinu představují teenageři a mladí dospělí. Nakažení hepatitidou B je u nich spojeno především s užíváním drog při sdílení injekčních stříkaček nebo v souvislosti s větším množstvím sexuálních partnerů.

Nemocného žloutenkou nelze poznat
"Po nakažení virem hepatitidy B se příznaky rozvíjejí postupně a jsou různě závažné. Jedná se zejména o příznaky podobné běžné viróze - únavu, zvýšenou teplotu, bolest svalů a kloubů, případně zažívací potíže s průjmy, bolestmi břicha, nechutenstvím apod. Dostavit se může i charakteristické žluté zbarvení kůže, není to ale pravidlem. Nemocného člověka tedy není možné vždy rozpoznat podle vzhledu," varuje MUDr. Michal Lazák.

Závažnost žloutenky typu B tkví především v možném přechodu do chronicity. Chronicky nemocný člověk se pak může stát celoživotním přenašečem této infekce a následky dlouhodobého onemocnění mohou být pro něj fatální. Celosvětově stojí virus hepatitidy B za vznikem 60-80 % primárních nádorů jater, pozdním následkem může být i jaterní cirhóza. O přechodu do chronicity přitom rozhoduje celkový zdravotní stav nebo zralost imunitního systému v době nakažení virem. Nejvíce jsou proto ohrožené právě děti mladší 5 let, starší osoby či osoby s oslabeným imunitním systémem.

Očkování je jednou z nejúčinnějších prevencí
Nespecifická prevence spočívá v ochraně před kontaktem s krví či jinými tělesnými tekutinami přenašečů. Ať už se jedná o nechráněný pohlavní styk, sdílení jehel a injekčních stříkaček u drogově závislých, nebo dokonce o sdílení hygienických potřeb. Virus hepatitidy B totiž může přetrvávat infekční až týden na žiletkách, zubních kartáčcích či ve skvrnách od krve.

Účinné a bezpečné vakcíny proti žloutence B jsou dostupné více než 20 let. V České republice je od roku 2001 součástí kombinované hexavakcíny podávané v rámci povinného očkování dětí. Od té doby počet nemocných klesá. Zatímco ještě v 90. letech se jednalo o několik tisíc případů ročně, v posledních letech je u nás hlášeno průměrně 80 akutních případů onemocnění za rok.

Očkování je efektivní jako preventivní opatření, vakcínu lze ale podat i krátce po kontaktu s infekčním materiálem, a onemocnění tak zabránit. Až 90 % všech úmrtí spojeným s tímto typem žloutenky je tedy možné předejít včasnou aplikací vakcíny.