"Největší radost mi učinila sekce snažící se o vrácení části kontroly nám, uživatelům. Já to nazývám emancipace uživatele. Návrhy se snaží o tvorbu nástrojů, aby lidé mohli činit informovaná rozhodnutí a nebyli v online prostoru vláčeni algoritmy," hodnotí část kodexu Gregorová. Algoritmy i nastavení zobrazování obsahu mají za cíl udržet uživatele na sítích co nejdéle, což je podle Gregorové živná půda pro senzacechtivé a hlavně dezinformační zprávy.

Komise se také soustředí na tzv. bezpečný design, tedy takový, v němž se dezinformace šíří obtížněji.

"Možností je spousta - například aby si uživatel mohl nastavit zobrazování příspěvků podle toho, kdy byly přidány a nikoliv podle takzvané relevance, která ho zavírá do informační bubliny," vysvětluje europoslankyně. "Kvalitní design pak také o lidech teoreticky nemusí sbírat tolik osobních dat, a tedy ani dezinformátoři nezacílí tak přesně svou reklamu," dodává Gregorová.

Právě finanční aspekt kodexu a reklamy jsou podle Gregorové dalšími pozitivními body.

"Dezinformace jsou byznys pro mnoho lidí. Ty nezajímá, co to způsobuje naší demokracii nebo i konkrétním lidem - hlavně, že se peníze točí. Když jim platformy svým nastavením neumožní dezinformace monetizovat, zmizí jim velká část příjmů i motivace v takovém byznysu pokračovat," upozorňuje europoslankyně.

Neméně důležitým bodem je pak důraz na politickou reklamu. "Kodex počítá třeba s větší transparentností autorů a plátců reklam. Mají se také omezit rizika spojená s cílením na úzké skupiny lidí dle konkrétního profilu, tzv. micro-targetingem" dodává Gregorová. Právě tomu se věnuje také připravovaný akt o digitálních službách, na kterém v současné době pracuje Evropský parlament. Do budoucna se tak počítá, že se některá pravidla ukotví legislativně a v případě jejich nedodržení budou hrozit platformám sankce.