"Chtěla bych ubezpečit opoziční poslance, že jejich obavy z kolapsu povolování staveb, až přejdou stavební úřady pod stát, jsou opravdu zbytečné. Už nyní v průzkumu místních samospráv deklarovalo 40 procent stávajících úředníků stavebních úřadů ochotu přejít do služebního poměru. Po schválení stavebního zákona začneme vysvětlovat výhody práce pro stát a já jsem přesvědčena, že personální nouzí trpět rozhodně nebudeme. A určitě také nebudeme potřebovat desítky miliard navíc, jak se obává opozice," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. V současnosti obecní stavební úřady zaměstnávají přibližně sedm tisíc úředníků. S ohledem na zamýšlené procesní zjednodušení stavební agendy a její digitalizaci si nová stavební soustava vystačí se čtyřmi až pěti tisíci úředníky.

Jak bude vypadat nová soustava stavebních úřadů

Nový stavební zákon počítá s převodem stavebních úřadů přímo pod stát a s vytvořením zcela nové struktury v čele s Nejvyšším stavebním úřadem se sídlem v Ostravě, se Specializovaným a odvolacím stavebním úřadem jako prvostupňovým úřadem ve věci zákonem vyhrazených staveb (jako jsou dálnice, či letiště apod.) a odvolacím stavebním úřadem pro prvostupňové krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou dále tvořeny územními pracovišti v obcích podle vyhlášky Nejvyššího stavebního úřadu. První vyhláška bude vydána na základě zákonem vymezených kritérií.

Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé, aby se už nestávalo, že občané najdou na stavebním úřadě ceduli: Pro nemoc zavřeno. V současné době je totiž 16 procent stavebních úřadů tzv. jednohlavých. "Naším cílem je, aby díky digitalizaci občan na stavební úřad vůbec fyzicky nemusel. A pokud tam bude chtít jít, myslím si, že upřednostní profesionální a rychlý výkon úředníka před co nejkratší dojezdovou vzdáleností," říká ministryně Klára Dostálová. V současnosti funguje na obcích téměř sedm stovek stavebních úřadů, do budoucna by jich mělo být v první fázi 307. I opoziční pozměňovací návrh Martina Kupky počítá s redukcí obecních stavebních úřadů a se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu.

Žádné miliardy navíc

Nová stavební soustava počítá s integrací většiny dotčených orgánů chránících veřejné zájmy, což také výrazně přispěje k urychlení celého řízení. Náklady na provoz stavebních úřadů se ale nijak nezvýší. Ročně by měly vyjít na zhruba 4,1 miliardy, stát přitom už dnes platí kolem čtyř miliard ročně za přenesený výkon státní správy, který zajišťují obce a kraje. Jednorázové náklady na změnu systému dosáhnou přibližně 1,3 miliardy korun, což je z dlouhodobého hlediska přijatelné číslo. Jeden z našich nejlepších ekonomů - nedávno zesnulý profesor Michal Mejstřík - spočítal celospolečenské přínosy rekodifikace stavebního práva na 7,1 miliardy za rok.

Rychlejší odstraňování černých staveb a dodržování lhůt

Převodem stavebních úřadů ze spojeného modelu veřejné správy přímo pod stát dojde k omezení nežádoucího vlivu samosprávy na povolovací procesy, a tudíž k požadovanému odstranění systémové podjatosti úředníků stavebních úřadů. Další z výhod tohoto systému představuje odstraňování černých staveb, které obce nezvládají platit ze svých rozpočtů. V rámci nové soustavy bude výkon rozhodnutí hrazen přímo ze státního rozpočtu.

Úředníci ve státní stavební správě pod služebním zákonem budou také jednotně metodicky vedeni, bude zvýšena jejich zastupitelnost a samotná flexibilita stavebních úřadů, rovněž bude umožněno sdílení odborníků v případě složitějších a méně obvyklých případů. "Dnes si nemohou úředníci vzájemně vypomoci. Díky zastupitelnosti úředníků v čistě státní stavební správě budou moci konečně dodržovat lhůty. A to je pro mě alfa omega, proto jsem nemohla podpořit žádný z návrhů opozice, který by toto nedokázal zajistit," uvedla Klára Dostálová.