Ze stanoviska úřadu ombudsmana vyplývá, že se kloní k druhé variantě. Zástupkyně Monika Šimůnková konkrétně konstatuje: "Sdružovací princip považuji ve světle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením za klíčový pro zastupování lidí s postižením, potažmo pacientů. Neshledávám však důvodným, aby byly z možnosti získat status pacientské organizace a priori vyloučeny organizace s jinými právními formami."

"Názor vyjádřený ve stanovisku zástupkyně veřejného ochránce práv považujeme za vyvážený a velice ho vítáme. Sdružovací princip na spolkové bázi je skutečně relevantní zejména pro hájení zájmů lidí s postižením. Ze skupiny pacientských organizací ale nelze vylučovat automaticky ty, které fungují na jiné než spolkové bázi. Reprezentativnost a vliv pacientů na řízení organizace umí zajistit i jiné právní formy," komentuje stanovisko Marek Šedivý. Ten upozorňuje, že stanovisko z úřadu ombudsmana dává za pravdu těm, kteří varují, že dotyčné organizace nemohou ani při nejlepší vůli svou právní formu změnit zpátky na spolek, protože to zákon nepřipouští. Hrozí proto, že po schválení sporné definice přijdou konkrétní skupiny pacientů o své zastání. Zástupkyně ombudsmana ve svém stanovisku zmiňuje také fakt, že některé organizace, kterým hrozí vyřazení ze skupiny pacientských organizací, jsou již dnes součástí evropských sítí pacientských organizací.

"Věříme, že i ve světle tohoto stanoviska ministerstvo zdravotnictví svůj zatvrzelý přístup přece jen přehodnotí a podpoří jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, který vrací do pacientských práv a jejich hájení rovnost," dodává Šedivý.

Sporná definice pacientské organizace je navrhována do novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která míří v poslanecké sněmovně do finálního III. čtení. Pokud by prošla v ministerské verzi, znamenalo by to, že o zastoupení při jednáních s ministerstvem nebo pojišťovnami přijdou například pacienti s tzv. nemocí motýlích křídel, autismem, celiakií, lidé po úrazu popálením nebo někteří onkologičtí pacienti.