V České republice se vakcinace běžně rozlišuje podle toho, zda je její podstoupení povinné (tzv. pravidelné), či dobrovolné (tzv. nepovinné). Mezi pravidelná očkování patří ta proti záškrtu, dávivému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě typu B a Haemofilu influenzae B, dále proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám a také proti tuberkulóze. Pravidelné očkování se provádí u dětí podle očkovacího kalendáře. Do nepovinného očkování u dětí jsou zahrnuty ta proti meningokokovým a pneumokokovým infekcím, u chlapů a dívek proti infekci HPV. Dospělí lidé by pak měli zvážit očkování například proti klíšťové encefalitidě, hepatitidě typu A, pneumokoku či chřipce. "U dospělých jedinců se provádí na základě dobrovolnosti, není však o nic méně důležité. U některých nemocí je potřeba provádět po čase přeočkování nebo aplikaci tzv. booster vakcíny, která zajišťuje, že je lidský organismus stále chráněn. To platí například o tetanu a klíšťové encefalitidě. Pokud člověk patří mezi rizikové skupiny, obecně se doporučují i další vakcíny. Jejich cílem je ochránit tyto jedince před nemocí, která by v jejich případě mohla vést k závažným komplikacím a v nejhorším případě i ke smrti," vysvětluje revizní lékař Vojenské zdravotní pojišťovny Ladislav Hadravský.

Další specifickou skupinou vakcín jsou ty, které je nutné aplikovat opětovně každý rok kvůli nově se objevujícím virovým mutacím. "Například v případě chřipky dokážou výrobci vakcín odhadovat pravděpodobnou podobu mutace v dané sezóně, pro kterou je vytvořena verze očkovací látky. Čím více naočkovaných se v populaci nachází, tím silnější je následně kolektivní imunita. Ta chrání v první řadě očkované jedince, ale současně také zpomaluje šíření nákazy, a tím chrání i lidi s oslabenou imunitou. Obdobně by tomu mohlo být podle odborníků i v případě koronaviru," popisuje Ladislav Hadravský.

V České republice bývá už tradičně hlavním podzimním tématem chřipka a očkování proti ní. V minulém roce je však naprosto zastínila pandemie covidu-19. Během této sezóny dokonce laboratoře nezaznamenaly jediný případ chřipky. Ačkoliv se nedá předpokládat, že by se v ČR vůbec nevyskytla, zavedená opatření mohla podle VoZP vést k razantnímu snížení jejího výskytu. "Pandemie významně zasáhla do životů lidí po celém světě. Museli jsme se naučit řádně dodržovat základní hygienická pravidla, jako je mytí rukou či zakrývání dýchacích cest. Ze zahraničí navíc jasně vidíme, že očkování významně snižuje počty nutných hospitalizací i symptomatických případů. Po zdárném překonání současné pandemie nám tyto poznatky mohou být skvělým ponaučením, že masivní očkování a dodržování základních hygienických opatření opravdu fungují a jsou efektivním nástrojem k ochraně lidského zdraví a potažmo i životů," uzavírá Ladislav Hadravský.