Nedostatky evropského azylového systému, které odhalil nápor v podobě příchodu více než jednoho milionu lidí žádajících o azyl během roku 2015, nicméně stále přetrvávají. Parlament připravuje návrhy, jak současný systém reformovat a vytvořit spravedlivější a efektivnější azylovou politiku EU.

Kdo je uprchlík a kdo žadatel o azyl

Žadatelé o azyl jsou lidé přicházející do jiné země, kde formálně podají žádost o právní i materiální pomoc a mezinárodní ochranu, protože jsou ve své zemi původu pronásledováni. Odůvodněnost své žádosti musí žadatel prokázat.

Uprchlíci jsou lidé, jejichž žádost o azyl byla uznána, protože se ve své zemi původu oprávněně obávají pronásledování na základě rasy, náboženství, národnosti, politického přesvědčení nebo příslušnosti k určité sociální skupině. Na úrovni EU jsou směrnicí stanoveny normy pro přidělování mezinárodní ochrany a statusu uprchlíka.

Lidé prchající ze třetích zemí musí v tuto chvíli požádat o azyl v první zemi EU, do které vstoupí. Tím se stávají žadateli o azyl. Právní postavení uprchlíka nebo jinou formu mezinárodní ochrany obdrží až poté, kdy je jejich žádost pozitivně vyhodnocena národními orgány země, kde o azyl požádali.

Rozhodnutí o azylu v EU

Za prvních 10 měsíců roku 2020 podalo žádost o azyl v EU 390 000 lidí, což je o 33 % méně než ve stejném období roku 2019. V roce 2018 bylo žádostí 634 700, což je výrazně méně než více než milion žádostí registrovaných v letech 2015 a 2016.

Obzvláště velké poklesy byly zaznamenány v Německu, Francii a Itálii v prvních sedmi měsících roku 2020. Méně žádostí přišlo ze Sýrie (o 135 000 méně, než je průměr v letech 2018 a 2019, což znamená pokles o 52 %), z Iráku (pokles o 55 %) i z Nigérie (pokles o 58 %).

Počet však vzrostl ve Španělsku a Rumunsku, částečně kvůli nárůstu žádostí z jihoamerických zemí, včetně Kolumbie (o 102 % v průměru za předchozí dva roky) a Peru (o 76 % vyšší).

Nejnižší čísla nezákonného překračování hranic za posledních šest let

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž shromažďuje od vnitrostátních orgánů údaje o nezákonném překračování vnějších hranic Unie.

V letech 2015 a 2016 zaznamenala více než 2,3 milionu nelegálních překročení hranic. Celkový počet nelegálních přechodů v lednu až listopadu 2020 klesl na 114 300, což je nejnižší úroveň za posledních šest let a zároveň znamená pokles o 10 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. I přes pokles o 55 % zůstává Afghánistán jednou z hlavních zemí původu osob, které byly při nelegálním překračování hranic zadrženy. Další časté země původu jsou Sýrie, Tunisko a Alžírsko.

Cesta přes Středozemní moře stále platí za nejnebezpečnější - v roce 2020 bylo nahlášeno 1 754 mrtvých nebo pohřešovaných osob. V roce 2019 se ale jednalo až o 2 095 osob. Nezákonné využívání středomořské cesty (do Itálie a na Maltu) se v lednu až listopadu 2020 zvýšilo o 154 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019. V roce 2020 takto k evropským hranicím dorazilo více než 34 100 migrantů, ve srovnání s téměř 11 500 v roce 2019, přičemž většina lidí přijela na ostrov Lampedusu. Do Španělska, a zejména na Kanárské ostrovy, dorazilo v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 o 46 % více lidí (35 800).

Mnoho nově příchozích pochází ze zemí, které trpí spíše hospodářským poklesem než přímo konfliktem. K tomuto trendu také pravděpodobně přispěje pokles peněžních zásilek a převodů od migrantů v celosvětovém měřítku. Dokud nebude pandemie pod kontrolou a nedojde k hospodářskému oživení, zůstane špatná situace na pracovním trhu a vyhlídka lepší zdravotní péče stimulem pro vstup do EU.

Veřejné mínění v Evropě

Otázka migrace patří mezi jednu z hlavních dlouhodobých priorit EU. Byla přijata celá řada opatření k řízení migračních toků i ke zlepšení azylového systému.

Z výsledků Eurobarometru publikovaného v červnu 2019 vyplývá, že migrace byla pátým nejdůležitějším tématem, které ovlivňovalo rozhodování Evropanů při volbách do Evropského parlamentu. Nejnovější průzkum z roku 2020 nicméně zaznamenal pokles důležitosti této otázky. Za hlavní oblast sporu mezi EU a národními vládami ji považuje téměř polovina (47 %) respondentů.

Evropská unie v posledních letech výrazně navýšila prostředky pro zvládání migrace, azylu a integrace uprchlíků. Z dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021-2027 jde na migraci a správu hranic 22,7 miliard eur, což představuje více než dvojnásobný nárůst oproti 10 miliardám eur na migraci a azyl v období 2014-2020.

Celosvětové srovnání

Počet lidí prchajících na celém světě před pronásledováním, konfllikty a násilím dosáhl rekordních 80 milionů. Zhruba 40 % z nich tvoří děti.

Mezi země, kde je toho času nejvíc uprchlíků, se řadí Turecko, Kolumbie, Pákistán, Uganda a Německo. A z celosvětové perspektivy ještě toto srovnání: v bohatých rozvinutých zemích je pouze 14 % všech uprchlíků.