Žádost Poslanecké sněmovně o prodloužení nouzového stavu, který má skončit 28. března, o další měsíc zdůvodňuje vláda nutností pokračovat v nastavených protiepidemických opatřeních, z nichž ta nejdůležitější se bez právního rámce daného nouzovým stavem neobejdou. Jejich dosavadní fungování pomohlo zastavit negativní trend šíření nemoci covid-19 a stabilizovat i situaci ve zdravotnických zařízeních, nicméně počty nových případů nákaz i počty pacientů s covid-19 s těžkým průběhem nemoci v nemocnicích zatím klesají jen pozvolna. Proto je potřeba v těchto opatřeních vytrvat i po 28. březnu.

Jedním ze zásadních vládních projektů, který má pomoci v boji s pandemií, je i povinné testování zaměstnanců ve firmách. Vláda proto vyslovila souhlas s jeho dalším rozšířením, a to o tři další kategorie zaměstnavatelů - nejmenší zaměstnavatele do deseti zaměstnanců, osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a o nestátní neziskové organizace. Všechny tyto subjekty budou muset zajistit zahájení testování do 6. dubna, protože po tomto datu už nebudou moci neotestovaného pracovníka pustit na pracoviště, v případě OSVČ se pracovně stýkat se třetími osobami s výjimkou členů domácnosti.

Pro zaměstnance a zaměstnavatele platí stejné podmínky a povinnosti jako pro ostatní firmy či úřady, které už s testováním začaly. Ministerstvo zdravotnictví také změnou dalšího mimořádného opatření sjednotilo i pravidla pro samotestování pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. Jedná se například o povinnost vést evidenci testování či nahlásit případný pozitivní test závodnímu, respektive ošetřujícímu praktickému lékaři.

Vláda se zabývala také mimořádnými odměnami pro zaměstnance krajských hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Za mimořádné nasazení kvůli epidemii covid-19 bude každému zaměstnanci vyplaceno 30 000 korun hrubého. Kromě toho vláda vyčlenila další finanční prostředky pro tyto organizace na zvýšené mzdové náklady, které hygienám a zdravotním ústavům vznikly kvůli nutnosti nabrat v době epidemie brigádníky na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti a také na zaplacení klíčových krajských koordinátorů intenzivní péče. Více než 184 milionů korun vláda vezme z vládní rozpočtové rezervy a téměř 25 milionů korun využije Ministerstvo zdravotnictví z nespotřebovaných výdajů.

Kabinet řešil také problém se zajištěním dostatku medicinálního kyslíku pro potřeby zdravotnických zařízení. Spotřeba medicinálního kyslíku ve zdravotnických zařízeních, ale i u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby se dramaticky zvýšila v souvislosti s velkým počtem vážných případů pacientů s covid-19. Vláda proto na základě krizového zákona nařídila čtyřem českým dodavatelům přednostní zásobování medicinálním kyslíkem poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poskytovatelů akutní lůžkové péče.

Vláda se zabývala také několika legislativními návrhy. Schválila návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterým upravuje vytváření fondů prevence zdravotních pojišťoven tak, aby byl zajištěn dostatek finančních prostředků na proplácení preventivních antigenních testů u zaměstnavatelů. Kromě toho v návaznosti na rozhodnutí ministryně financí posunout o měsíc nejzazší termín pro podání přiznání o dani z příjmu za rok 2020 návrh obsahuje i analogické posunutí termínu pro podání přehledu pro potřeby výpočtu zdravotního pojištění a lhůty pro zaplacení případného nedoplatku.

Schválila i návrh novely zákona o spotřebních daních a zákona o dani z přidané hodnoty, která do české legislativy transponuje novely evropských předpisů v oblasti spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů a projednala i poslanecký návrh novely zákoníku práce, ke kterému vláda zaujala nesouhlasné stanovisko.