Na ombudsmana se obrátil vlastník pozemku s rekreačním objektem, protože nesouhlasil s místním poplatkem za zhodnocení stavebního pozemku. Uvedl, že obec v jejich zahradní čtvrti před několika lety vybudovala vodovod a kanalizaci a po vlastnících chtěla zaplatit místní poplatek za zhodnocení jejich pozemků. On sám poplatek nezaplatil a domníval se, že povinnost zaplatit je už nyní promlčená.

Ombudsman zjistil, že v roce 2011 nabyl právní moci kolaudační souhlas ke stavbě vodovodu a kanalizace a tímto dnem začala běžet tříletá lhůta pro stanovení poplatku. Stěžovatel poplatek za zhodnocení pozemku nezaplatil. Z jeho podkladů nevyplývalo, že by mu úřad vyměřil nezaplacený poplatek platebním výměrem, ani že by kdykoli činil úkony směřující k vyměření poplatku. Přitom po stěžovateli úřad ještě v roce 2019 požadoval zaplatit poplatek ve výši více než 40 000 Kč a informoval stěžovatele, že může poplatek zvýšit až na trojnásobek.

Podle daňového řádu vzniká poplatková povinnost okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou předmětem poplatku, což je v tomto případě zhodnocení pozemku na základě kolaudace stavby vodovodu či kanalizace. Poplatek za zhodnocení pozemku je jednorázový. Pokud jej poplatník nezaplatí, má úřad 3 roky na to, aby mu vyměřil nedoplatek, který by pak mohl vymáhat.

Ombudsman upozornil úřad, že pokud poplatník neuhradil poplatek řádně a včas, musí mu ho správce daně vyměřit rozhodnutím. Tím jednoznačně určí výši poplatku (např. včetně sankčního zvýšení). "Úřad nemůže vyžadovat úhradu místního poplatku od žádného vlastníka pozemku, nejen od stěžovatele, pokud v rámci tříleté lhůty nepodnikl kroky pro stanovení poplatku," upozorňuje ombudsman Stanislav Křeček.

Úřad uznal námitky ombudsmana a přislíbil, že po stěžovateli nebude poplatek dále vyžadovat.