Podle projednávaného návrhu stačí, aby se zachoval železniční spodek (násep a propustky). Štěrkové lože, pražce a kolejnice mohou být odstraněny. "K obnově ?zakonzervovaných" tratí tak již evidentně nikdy nedojde," konstatuje Petr Borecký. Ten zároveň dodává, že o "zakonzervování" bude moci Správa železnice rozhodnout sama, pokud na trati ročně jezdí méně než 1500 osobních vlaků nebo méně než 12 nákladních. "Stačí přitom, aby byla splněna jen jedna z podmínek," zdůrazňuje.

Tento návrh drážního zákona, včetně pozměňovacího návrhu poslance Martina Kolovratníka (ANO) nebyl ze strany Ministerstva dopravy ČR projednán se Středočeským krajem. "Považujeme to za zásadní problém, neboť Středočeský kraj je majoritním objednatelem regionální železniční dopravy a nachází se na našem území velké množství lokálních tratí," říká dále radní pro oblast veřejné dopravy. Podle něj se to týká zejména obcí na Rakovnicku, v Posázaví nebo na Kutnohorsku.

"Nejde však jen o Středočeský kraj, tento návrh nebyl projednán s žádným z krajů. Ačkoli rozumíme tomu, že je nutné vést debatu o optimalizaci velmi husté železniční sítě v ČR, která není v tomto rozsahu rozumně udržitelná, nelze toto řešit od stolu bez projednání s objednateli veřejné dopravy, kterými jsou u lokálních tratí kraje," namítá Petr Borecký. V konečném důsledku by podle jeho slov takové rozhodnutí mohlo vést k výraznému zhoršení dopravní obslužnosti zejména u menších obcí. "Pro Středočeský kraj je navíc nepřijatelné, že je taková zásadní věc tlačena formou pozměňovacího návrhu bez vedení řádné diskuse o dopadech těchto opatření," uzavírá.

K omezování lokálních tratí docházelo zejména na počátku devadesátých let 20. století po privatizaci některých železničních tratí. Mnohé obce však lokální trati udržely, aby zajistily dopravní obslužnost pro své obyvatele. Nyní by však Správa železnice mohla trať prakticky zrušit bez jejich vědomí a souhlasu.