Populace České republiky se v průběhu prvních tří čtvrtletí rozrostla o 13,9 tisíce osob, z počátečních 10,69 milionu na koncových 10,71 milionu (k 30. září). Tempo růstu bylo nižší než v předcházejících letech, ve srovnání s přírůstkem za stejné období roku 2019 byl letošní přírůstek menší o 19,1 tisíce (o téměř 60 %). Meziročně výrazně, o 15,5 tisíce na 15,6 tisíce (tj. o 50 %), pokleslo saldo zahraniční migrace, k nižšímu celkovému přírůstku obyvatel přispěl i přirozený úbytek. Počet zemřelých byl o 1,7 tisíce vyšší než počet živě narozených.

Během měsíců ledna až září se živě narodilo 83,3 tisíce dětí. Jejich počet byl meziročně o 2,6 tisíce nižší. Stejnou měrou (o 3 %) se snížil jak počet dětí narozených vdaným ženám (na 43,0 tisíce), tak ženám nevdaným (na 40,3 tisíce). Z pohledu pořadí narozeného dítěte a rodinného stavu rodičky přišlo na svět nejvíce prvorozených dětí svobodných žen (22,3 tisíce) a druhorozených dětí žen vdaných (19,3 tisíce). Mimo manželství se celkem narodilo 48,4 % živě narozených, jejich podíl meziročně mírně vzrostl (ze 48,1 % ve stejném období roku 2019). Polovina všech narozených měla matku ve věku 27 až 33 let, vůbec nejvíce bylo rodiček ve věku 31 let.

Počet obyvatel Česka, kteří zemřeli v průběhu prvních tří čtvrtletí letošního roku, činil 85,0 tisíce a převýšil o 1,0 tisíce hodnotu z téhož období roku 2019. Zatímco v prvním a druhém čtvrtletí si byly počty zemřelých meziročně velmi podobné, ve třetím čtvrtletí byl letos zaznamenán počet úmrtí vyšší (o 4 %). Za meziročním nárůstem úmrtí ve 3. čtvrtletí stál zejména větší počet zemřelých v září (o 8 %). Zemřelým v období od ledna do září bylo v průměru 76,4 let, zemřelým mužům 73,1 let a zemřelým ženám 79,9 let. Téměř třetině (31 %) bylo v době úmrtí 85 či více let. Ve věku před dosažením jednoho roku zemřelo celkem 192 dětí, kojenecká úmrtnost tak činila 2,3 ? a dál se držela na velmi nízké úrovni.