"Právo na soukromí je ve 21. století čím dál tím důležitější. Občas působí v přímém rozporu s pokrokem v digitalizaci. Nicméně je to jen o hledání skutečně správných řešení, namísto těch zdánlivě snadných, ale dlouhodobě neudržitelných," uvedl Ondřej Profant. "Věřím, že i s méně invazivními metodami můžeme dosáhnout stejného výsledku," dodává Profant.

"Rozhodnutí Soudního dvora EU vnímám jako důležitý posun v celé věci. V minulosti jsme spolu s poslanci ostatních stran plošné data retention napadli u Ústavního soudu. Ten nám bohužel ve věci nevyhověl a návrh na zrušení části zákona a prováděcích vyhlášek zamítl," uvedl poslanec za Piráty a zástupce navrhovatelů v řízení před Ústavní soudem Mikuláš Ferjenčík. "Nyní zvážíme, zda předložíme změnu zákona sami, včetně změn zmocňovacích ustanovení. V důvodové zprávě bychom využili právě závěry aktuálního rozhodnutí," komentuje Ferjenčík.

"Aktuální rozsudek Soudního dvora Evropské Unie se bohužel netýká Česka. Nicméně na jeho základě bychom měli usilovat o zrušení této praxe i u nás. Zákon podobného charakteru byl už v minulosti anulován a následně znovu zaveden. Záminkou byla bezpečnost a ochrana národních zájmů, která je v kompetenci členských zemí," uvedl místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. "Stát má již 12 let přístup k našim informacím o připojení na internet či o telefonních hovorech, a to bez souhlasu kohokoli z nás. Byť již v roce 2016 Soudní dvůr konstatoval, že plošné šmírování je v rozporu s Listinou základních práv EU, v Česku se v tomto ohledu prakticky nic se nezměnilo. Jako Piráti jsme důrazně pro zrušení podobné praxe. Bezpečnost občanů jednoduše není možné vykoupit plošným odebráním jejich svobod," uzavírá.