"Omezením činnosti těchto pracovišť kvůli covidu vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena - nelze ji dohonit, následky se bohužel projeví později," říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D., s tím, že obvyklá čekací doba na těchto pracovištích se i v "dobách míru" pohybuje v rozmezí od 4 do 9 měsíců.

Výsledky studie představí na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny MUDr. Samuel Genzor z FN Olomouc. Podle něj se lidé, jimž se nedostane náležité léčby, později potýkají například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty, ale i s rychlejším nástupem demence - těmto nemocem by se přitom dalo předejít. "Apelujeme, aby k omezování nedocházelo - pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat," říká MUDr. Genzor. "Do naší laboratoře se lidé nejčastěji dostávají proto, že jejich problémy s dýcháním zpozoruje partner, velká část přichází na doporučení praktických lékařů. V době covidové bohužel došlo k útlumu všech odložitelných činností - což jsme si ověřili jak studií, tak z praxe. Například omezení preventivních prohlídek u praktických lékařů znamená úbytek pacientů, u nichž se na tento problém přijde," dodává. Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe a ta se týká přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.

V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť v ČR a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení. "V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení - počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne. Není pochyb o tom, že spánková medicína v Česku a na Slovensku byla těžce zasažena nemocí covid-19 a výrazné snížení počtu diagnostických a terapeutických výkonů může být považováno za jednu z vedlejších škod," dodává MUDr. Sova.