Podle Světové zdravotnické organizace vzrostl počet pacientů se srdečně-cévním onemocněním nejvíce v průběhu 20. století, což souvisí se zhoršujícím se životním stylem v posledních desetiletích. Pacientů s nemocemi srdce přibývá každým rokem i u nás. Přestože se díky včasné léčbě daří postupně snižovat úmrtnost, je onemocnění srdce příčinou úmrtí ve 30 % případů.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR má mezi svými klienty bezmála 269 tisíc klientů s nejčastějšími diagnózami onemocnění srdce, kterými jsou vysoký krevní tlak a ischemická choroba srdeční. "Léčba těchto pacientů stojí pojišťovnu ročně přes 2,6 miliardy korun. Největší částka, 1,2 miliardy korun, pokrývá materiál využívaný při kardiochirurgických a kardiointervenčních zákrocích. Velkou sumu vydáme rovněž za léky - 535 milionů korun," říká Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.

Nemoc 20. a 21. století
Srdečně-cévní onemocnění jsou na světě nejčastější příčinou úmrtí. V jejich důsledku zemře každý rok téměř 18 milionů lidí. Dnes již známe více než 300 rizikových faktorů, které nemoci srdce způsobují. Některé, jako je rodinná anamnéza či věk, ovlivnit nelze, u jiných je možné riziko snížit užíváním léků. Světová zdravotnická organizace ovšem uvádí, že až 80 % rizikových faktorů všech srdečně-cévních onemocnění plyne z nezdravého životního stylu. Mezi hlavní nešvary patří kouření, špatné stravování včetně konzumace alkoholu, stres a nedostatek fyzické aktivity. Čím více rizikových faktorů se u jednoho člověka sejde, tím větší je i pravděpodobnost poškození srdce.

Onemocnění srdce a covid-19
Upozornit na možnost volby, pomocí níž lze rizika vzniku kardiovaskulárních nemocí významně snížit, je i cílem Světového dne srdce, který každoročně připadá na 29. září. Ten se letos zaměřuje také na nemoci srdce ve vztahu ke covid-19. Právě srdečně-cévní onemocnění se totiž ukazují jako jeden z rizikových faktorů pro pacienty ohrožené novým typem koronaviru. Bylo prokázáno, že přítomnost existujícího onemocnění srdce vedla k větší zranitelnosti při rozvoji nemoci covid-19 a závažným zdravotním komplikacím s horší prognózou.