S diabetem se v ČR nyní léčí přes milion diabetiků. Dle predikcí bude počet pacientů dále stoupat a v roce 2030 by se mohlo jednat dokonce o 1,3 milionu léčených pacientů. I v případě, že by se tedy počet diabetiků nezvýšil a procento úmrtí zůstalo stejné (44 % ), jednalo by se o více než 448 000 lidí s diabetem, u nichž bude, pokud se situace nezmění, příčinou úmrtí srdečně-cévní onemocnění. Nejvíce diabetiků na srdečně-cévní onemocnění v loňském roce zemřelo v Královéhradeckém kraji, nejméně pak v Jihočeském kraji . Srdečně-cévní onemocnění jsou přitom nejčastější příčinou úmrtí nejen u diabetiků, ale u celé populace.

Pokroky v léčbě
Za posledních zhruba 13 let bylo v České republice schváleno a zavedeno přes 20 nových antidiabetických léčiv . Jedním z nich jsou GLP-1 agonisté, které nejen že upravují hladinu cukru v krvi, ale byla u nich také prokázána kardioprotektivita (schopnost chránit srdce a cévy diabetiků). Vliv mají také na snižování hmotnosti, přičemž nadváha a obezita jsou dalším ze zdravotních komplikací zvyšujících riziko srdečně-cévních onemocnění. Pacient si léčbu aplikuje 1x denně nebo dokonce jen 1x týdně.

Moderní léčbu pojišťovny nehradí všem pacientům
Předpis léků a úhrada ze strany pojišťovny podléhá splnění určitých daných podmínek. "Zhruba před 13 lety, kdy jsme začali používat léky ze skupiny analog GLP-1 receptorů, začala platit limitující, tzv. indikační, omezení stanovená Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Uvedená omezení povolují předpis těchto léků v základní nebo zvýšené úhradě a tedy jejich proplacení pojišťovnami. V České republice stále platí původní rozhodnutí SÚKLu o cílové hodnotě HbA1c (tj. hodnota dlouhého cukru, což je indikátor kompenzace, tedy úpravy hladiny glykémie), při níž je léčba analogem GLP-1 povolena až v hodnotě nad 60 mmol/mol. Dle mezinárodního konsensu odborných společností, stejně jako v Doporučených postupech České diabetologické společnosti, se ale doporučuje zahájit léčbu analogy GLP-1 již při hodnotě 53 mmol/mol. Důvodem je skutečnost, že tak lze časnější léčbou významně snížit riziko rozvoje obávaných cévních komplikací diabetu. Druhým omezením SÚKLu je také index BMI (ukazatel hmotnosti), který musí být na úrovni obezity, tedy více než 30 kg/ m2, resp. 35 kg/m2," konstatuje MUDr. Eva Račická, místopředsedkyně České diabetologické společnosti.

Vliv pacientů na léčbu
Pacient má v současné době mnohem větší vliv na léčbu, než tomu bylo dříve. "Diabetologové mohou dnes pacientům nabídnout mnohem větší pomoc, než tomu bylo dříve. Na druhou stranu je ale důležité, aby zodpovědnost alespoň částečně převzali i pacienti. A nejen v oblasti dodržování rad lékaře. Máme k dispozici léky, které pacientům pomáhají, ale pojišťovna poskytuje úhradu pouze pacientům s vyšší hmotností a hladinou cukru v krvi. My ale víme, že tyto léky pozitivně ovlivní i zdravotní stav pacientů nesplňujících podmínky pojišťoven k úhradě. Potom je důležité i zapojení pacienta do platby za léčbu, pokud je to možné. Benefity se vrátí větší kvalitou života, možností dále pracovat i menším rizikem infarktu a mrtvice. Pacienti navíc, byť se zpožděním, získají část vynaložených peněz díky ochrannému limitu pojišťoven zpět. Zároveň je ale nutné, aby i zdravotní pojišťovny rozšířily úhradu těchto léků širší skupině pacientů. Prevence kardiovaskulárních komplikací v dlouhodobém horizontu plátcům mnoho peněz ušetří, a především výrazně prodlouží délku i zlepší kvalitu života pacientů," říká diabetolog prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. z IKEM.