1) Cestovní ruch
Pro ty, kteří podnikají v oblasti cestovního ruchu, bylo vyhlášení nouzového stavu doslova
pohromou. Rušily se dovolené, zájezdy, výlety apod. a cestovní kanceláře se ocitly v
nezáviděníhodné situaci. Pro ně navíc problémy rozhodně nekončí s koncem nouzového stavu -
zatímco třeba obchody už mohou mít všechny otevřeno bez omezení a třeba oblečení si lidé budou
nesporně kupovat stejně, jako kdyby žádný koronavirus neexistoval, u zájezdů tomu bude úplně
jinak. Letos dojde k prudkému poklesu zahraničních dovolených, a to minimálně ze dvou
důvodů. Tím prvním je, že do spousty zemí se Češi prostě nedostanou, i kdyby chtěli (země např.
bude mít zavřené hranice nebo bude příliš velké riziko do ní vycestovat), druhým důvodem pak
může být finanční situace (spousta lidí má kvůli krizi méně peněz) a Češi tak v hojné míře budou
upřednostňovat dovolenou v tuzemsku.

2) Restaurační služby
Jedním z nejvíce postižených odvětví jsou v současné době jednoznačně také restaurace, kavárny,
cukrárny, fast foody, hospody a obecně stravovací zařízení. Ty byly nařízením vlády uzavřeny ze
dne na den a navíc jejich otevření vláda naplánovala až na úplný konec rozvolňovacího plánu.
Nelze se tak divit, že řada podniků takovou situaci nepřežila a zkrachovala, další se ocitly v kritické
finanční situaci a spousta pak musela přistoupit k nepopulárnímu, leč nutnému kroku - propouštění
svých zaměstnanců. Trochu výhodu měly ty restaurace, které mohly svoje jídlo rozvážet - ať
už samy nebo např. prostřednictvím služby Dáme Jídlo, nicméně tyto rozvozy ani zdaleka nemohly
pokrýt běžné tržby. Některé podniky pak prodávaly jídlo a pití z okýnka, ale i to bylo pochopitelně
jen slabou náplastí na velkou ztrátu, kterou kvůli nucenému zavření zaznamenaly.

3) Obchody ve velkých nákupních centrech
Další důležitou a velkou skupinou, pro kterou byla tato krize velmi těžkou zkouškou, jsou prodejny
umístěné ve velkých nákupních centrech. Vyjma prodejen potravin, lékáren a dalších, které dostaly
výjimku, musely ostatní prodejny zavřít na cca dva měsíce, což znamená obrovské ztráty, z
nichž se jednotlivé provozovny budou ještě dlouho vzpamatovávat. Původně vláda chtěla těmto
obchodům povolit otevření dokonce až 8. června, nakonec ale naštěstí dostala rozum a prodejny
mohly otevřít v pondělí 11. května.

4) Stavebnictví
Nepříjemná je doba koronaviru také pro firmy a pracovníky v oblasti stavebnictví, kde došlo k
poklesu tržeb - např. v březnu stavebnictví meziročně pokleslo o 2,3 procenta, v dalších
měsících by podle prognóz měl být pokles ještě větší. Jedná se ale zejména o pozemní stavitelství, u
inženýrského stavitelství naopak došlo k mírnému nárůstu. Jak se bude situace vyvíjet dál, je
velkým otazníkem - hodně záležet bude i na tom, jak jednotlivé firmy dodrží svoje plány. Může
se totiž stát, že řada z nich svoje plánované projekty odloží, nebo zcela zruší.

5) Krátkodobé pronájmy
Koronakrize znamená také prakticky úplné zastavení krátkodobých pronájmů, např. prostřednictvím známé platformy Airbnb. Lidé, kteří pronajímali tyto byty, tak přišli o zisky a došlo k velmi
zajímavé situaci - byty v centru Prahy se dají často pronajmout levněji než stejně velké byty
na okraji města na sídlišti. Samozřejmě ale nejde o nic dlouhodobého - majitelé tak pouze
reagují na aktuální situaci a po návratu cizinců do hlavního města se - pokud se do té doby nějak
nezmění zákony (snahy o to jsou) - znovu k vrátí k výdělečným krátkodobým pronájmům pro
cizince.

6) Letecké společnosti
Dalším odvětvím, které krize zasáhla mimořádně citelně, jsou letecké společnosti. Vzhledem k
ochranným opatřením, mezi než patřily i zákazy letů (jen u nás jsme mohli vidět, že z Ruzyně
nelétala téměř žádná letadla), zaznamenaly tyto firmy obrovské ztráty. Jednou z takových firem je i
známá letecká společnost Smartwings, jež se ocitla ve velkých problémech a aktuálně se
spekuluje o tom, že by do ní mohl vstoupit český stát.

Mezitím ve světě některé letecké společnosti situaci neustály a následkem koronaviru zkrachovaly -
jednalo se např. o britské aerolinie Flybe, nicméně hrozbě krachu čelí podle některých odhadů až
každá druhá letecká společnost. Situace v této branži je momentálně skutečně velmi kritická.

Jak je to s podporou státu pro postižené firmy a živnostníky?
Stát se samozřejmě snaží v rámci možností postižené firmy a občany podpořit a to různými
programy a opatřeními. Konkrétně se jednalo o programy Covid I a Covid II, dále pak program
Pětadvacítka a řadu dalších opatření, která mají podnikatelům a firmám pomoci tuto krizi
překonat.

Například u programu Pětadvacítka (který je určený pro OSVČ), se původně jednalo o podporu ve
výši 500 Kč denně pro období od 12.března do 30.dubna, později pak byl program prodloužen až
do 8.června. Programy COVID pak fungují na jiném principu, jedná se o úvěry pro podnikatele
a živnostníky. Po první fázi byl spuštěn i záruční program COVID II, určený pro všechny
podnikatele, kteří museli v důsledku vládních nařízení omezit svoji ekonomickou činnost. Oba tyto
programy spravovala ČMZRB (Českomoravská záruční a rozvojová banka). Nejnověji se pak
chystá ještě program COVID III, na nějž plánuje stát uvolnit až 150 miliard Kč.

Vláda se jinak rozhodla pomoci také zaměstnancům a dalším skupinám obyvatel a schválila pro ně
různé úlevy - např. odložení splátek u půjček a hypotečních úvěrů - více najdete v tomto článku.
Těm, kteří by uvažovali o novém úvěru, pak vřele doporučujeme použít některý z nezávislých
srovnávačů - skvělý je např. web PůjčkyHned.cz, kde jsou velmi podrobné recenze, včetně
přesných návodů jak postupovat při sjednávání půjčky.