"Rozšíření zón, ve kterých vlastníkům lesů vytváříme podmínky pro lepší zvládnutí následků kůrovcové kalamity, jsme načasovali tak, aby dotčení vlastníci měli dost času na organizaci kůrovcových těžeb pro období jarního rojení kůrovce, kdy jsou zásahy neúčinnější a nejpotřebnější," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Území mimořádně zasažené kůrovcem se v rámci aktualizované Rajonizace nově nacházejí ve všech krajích ČR, nejvíc se kůrovec rozšířil na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku. V takto vymezených lesích mohou lesníci omezit obranná opatření, jako jsou například lapáky, aby mohli včas zpracovat a asanovat napadené dříví. Zároveň můžou zalesnění kalamitních holin odložit až na pět let od jejich vzniku. To umožní vlastníkům lesa soustředit se výhradně na zpracování kůrovcového dříví, a zabránit tak dalšímu šíření škůdce. Na tyto lokality se rovněž vztahuje uvolnění zásad přenosu sadebního materiálu lesních dřevin, vyjma smrku, které umožňuje vlastníkovi plně využít přípravné dřeviny a nabídku školkařské produkce k obnově nového a stabilního druhově pestrého lesa.

MZe ve spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů zasažení porostů kůrovcovou kalamitou nadále monitoruje. V případě dalšího mimořádného rozšíření dojde k opětovné aktualizaci rajonizace.

Od roku 2017 se Česká republika potýká s historicky nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitou. Celková plocha kůrovcem potenciálně ohrožených smrkových porostů činí zhruba 500 tisíc hektarů. MZe v současnosti prostřednictvím krajských úřadů přijímá žádosti o podporu nestátním vlastníkům lesů na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích. Z nového dotačního programu vláda pro letošní rok uvolní 1,5 miliardy korun, na počátku roku 2020 pak ještě další 1 miliardu korun. Pro vlastníky lesů poskytuje MZe také další podpory. Letos se navýšila podpora hospodaření v lesích na 1,15 miliardy korun.