Prostředky rozdělované v rámci operačních programů měly směřovat v první řadě k malým a středním podnikům, například na budování datových center, nová ICT řešení nebo centra sdílených služeb. Dotace měly českým podnikům zajistit lepší pozici na trhu. Z podpory ale v řadě případů čerpaly veřejné prostředky i velké nadnárodní korporace se sídlem mimo EU. Díky dotacím tak tyto korporace uspořily své náklady na projekty. Prostřednictvím podpory vzniklo téměř 12 tisíc nových pracovních míst, trh práce se však v té době dlouhodobě potýkal s významným nedostatkem IT odborníků. Navíc podpora zaměstnanosti nebyla prioritním cílem ani jednoho z těchto operačních programů.

Podpora konkurenceschopnosti v ICT vychází ze strategie "Evropa 2020". Dopad podpory na konkurenceschopnost hodnotilo MPO podle podílu přidané hodnoty IT služeb na HDP. Ten mezi lety 2011 až 2017 průběžně rostl, avšak nezávisle na poskytnuté podpoře. Tento údaj ani nevypovídá o dopadu podpořených projektů.

MPO, Agentura CzechInvest a Agentura pro podnikání a inovace posuzovaly úspěšnost programů především podle objemu vyčerpaných prostředků. Tomu odpovídal i přístup k výběru a kontrole projektů. Podporu dostávaly i projekty, které hodnoticí komise nedoporučila. Navíc příjemci dodávali nereálné údaje a kontrola projektů byla převážně jen formální a nedůsledná.

Dotace přes 31 milionů korun tak například šla na nákup použitého letounu a stavbu hangáru, které měly podniku sloužit k rozšíření poskytovaných služeb o certifikovanou výměnu leteckých motorů. K proplacení projektu došlo i přesto, že nebylo zřejmé, zda byl zakoupený letoun použit pro potřeby projektu. Navíc se projekt v poslední fázi změnil a s nákupem dalšího vybavení potřebného pro výměnu motorů už nepočítal.

Dotaci získal také projekt datového centra, přičemž více než jeden milion korun byl určen na nákup mobilní kamery, profesionálního dronu nebo digitální zrcadlovky. MPO přitom nezjišťovalo nezbytnost tohoto vybavení.