"Za péči o průměrného pojištěnce se vydá už příští rok kolem 35 tisíc korun ročně a náklady každoročně rostou. U lidí ve věku 65-70 let to je ovšem trojnásobek, u lidí nad 80 let dokonce skoro pětinásobek. Za ně ovšem platí pojištění stát, letos ve výši necelých 13 tisíc ročně. Systém stojí na tom, že je plně solidární a většina lidí zdravotní péči nečerpá vůbec nebo jen málo a náklady jdou za menším počtem aktuálně potřebných. Pokud ovšem potřebných přibývá a zároveň za ně přichází jen malá platba, pak tu máme systémový problém," vysvětluje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

V současnosti žije v ČR přibližně 1,8 milionu lidí ve věku nad 65 let. V prvním porevolučním roce 1990 jich přitom byl přibližně milion. Podle prognózy ČSÚ jich bude v polovině století již 3,2 milionu, do důchodu totiž odejdou populačně silné ročníky. "Podíl lidí ve věku mezi 15-64 lety se dostane téměř k 50 %. Když vezmeme v potaz i děti a nepracující studenty, bude stát platit pojistné za velkou většinu populace," podotýká Martin Balada, výkonný ředitel svazu.

Tlak na financování zdravotní péče roste a bude růst každým rokem. Za předpokladu zachování její alespoň stávající úrovně bude potřeba dostat do systému víc peněz. Možné varianty jsou navýšení platby za státní pojištěnce, výrazné zvýšení odvodů ze mzdy, ale také různé varianty připojištění nebo spoluúčasti. "Řešení je věcí navýsost politickou. Většina vyspělých zemí řeší zdravotnictví kombinací všech výše zmíněných kroků. To, zda půjde většina nákladů za státem a zaměstnanci, nebo část i za jednotlivci, ale už záleží na politice konkrétní země," dodává Ladislav Friedrich.

Hospodářská konjunktura a růst platů mezi roky 2014 až 2019 sice financování zdravotnictví usnadnilo, ale problém nezmizel. Určitě se projeví a při poklesu ekonomiky může být opravdu veliký.