V roce 2021 se v České republice, stejně jako v dalších zemích světa uskuteční sčítání lidu, domů a bytů. K jeho realizaci je nutné přijmout zvláštní zákon, jehož návrh ministři dnes schválili. Základním prvkem navržené právní normy je maximální zjednodušení celého procesu pro občany. Sčítací formulář by tak nově měl mít zhruba poloviční rozsah než formulář při posledním sčítání v roce 2011, kdy lidé museli vyplňovat 47 položek na třech listech.

Stát totiž hodlá využít co nejvíce údajů, které obsahují oficiální databáze. Respondenti tedy budou vyplňovat jen ty objektivně chybějící. Formulář bude navíc nově možné vyplnit on-line, v tištěné podobě jej dostanou jen ti, kteří možnost elektronického vyplnění nevyužijí. To zároveň umožní Českému statistickému úřadu rychleji získaná data zpracovat a zároveň bude celý proces výrazně levnější. Vláda plánuje na sčítání vydat 2,226 miliardy korun, což znamená reálný pokles nákladů téměř o 22 procent. "Jsem velice rád, že z této částky dostane Česká pošta 1,1 miliardy do rozpočtu 2021," konstatoval premiér Babiš.

Vláda také schválila nařízení, kterým stanovuje základní výměru důchodů pro rok 2020 a zvyšuje i příplatky k důchodům. Základním kritériem pro valorizaci důchodů pro příští rok jsou ze zákona statistické údaje ČSÚ. K zákonnému navýšení od 1. ledna 2020 vláda rozhodla dodatečně přidat pevnou částku 151 korun tak, aby celkové zvýšení u průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu činilo 900 korun, což je částka, kterou vládní koalice důchodcům přislíbila.

"Je to už druhý rok, co naše vláda navyšuje důchody o 900 korun. Samozřejmě, důchodci nad 85 let mají ještě tisíc korun navíc. Průměrný starobní důchod se celkem zvýší o 6,7 procenta z částky 13 426 na 14 326 korun. To znamená, že směřujeme k průměrnému důchodu 15 000 korun v roce 2021," poznamenal předseda vlády. Toto navýšení vyjde státní rozpočet na 37 miliard korun. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí.

Vláda měla na programu také projednávání celkem šestnácti kontrolních závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu. Ve většině případů kabinet zaúkoloval dotčená ministerstva, aby přijala opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Některé zjištěné chyby už rezorty stihly napravit.

"Jsme první vláda vůbec, která projednávala výroční zprávu NKÚ. To se nikdy nedělalo," připomněl premiér Babiš. "Uložil jsem kolegům z Úřadu vlády, aby předložili na vládu přehled všech opatření z kontrol NKÚ za existenci této vlády, aby bylo jasně vidět, který ministr co dostal za úkol," řekl předseda vlády. Požádal také prezidenta NKÚ Miloslava Kalu, aby úřad v kontrolních zprávách personifikoval, kdo za zjištěné nedostatky může. Vláda bude plnění úkolů ministrů vyplývajících z kontrolních nálezů projednávat na jednom z příštích zasedání.

Kabinet také odsouhlasil na návrh ministra zemědělství institucionální zabezpečení Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky v České republice, což je podmínka pro čerpání zemědělských dotací z Evropské unie v příštím programovém období 2021-2027. Řídicím orgánem bude i nadále Ministerstvo zemědělství pod dohledem Ministerstva financí. Platební agenturou vláda stanovila Státní zemědělství a intervenční fond, který tuto funkci plnil i v současném programovém období, čímž bude zachována kontinuita implementační struktury v oblasti dotací do zemědělství i pro další cyklus.

Ministři schválili také zdravotnickou materiální pomoc pro Mongolsko. V rámci pilotního projektu Česká republika v rámci zahraniční rozvojové spolupráce poskytne Mongolsku vyřazené a nepotřebné zdravotnické přístroje a techniku, o které požádalo mongolské ministerstvo zdravotnictví. Náklady spojené s převzetím materiálu a jeho transportem do Mongolska uhradí mongolská vláda.

Vláda se zabývala také Zprávou o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2018, kterou vypracoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zpráva mimo jiné konstatuje, že počet útoků v kyberprostoru neustále stoupá. V loňském roce řešil vládní CERT 164 nahlášených incidentů, které se týkaly systémů kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů či systémů základní služby. Útoky často míří také například na univerzity s cílem ukrást dosud nepublikované výsledky výzkumu a dalšího cenného duševního vlastnictví. Nejzranitelnějším článkem jsou podle zprávy koncoví uživatelé. I proto NÚKIB pořádá pro zaměstnance státní správy a další zájemce i z řad zahraničních subjektů odborná školení.