Z hlediska ČR je velmi alarmující výskyt AMP na Slovensku. První pozitivní nález AMP u domácích prasat zde byl zaznamenán 24. 7., druhý pak 30. 7. V obou případech se jednalo o drobnochovy, přičemž lokality jsou od sebe vzdáleny asi 5 km, nachází se v okrese Trebišov a sousedí s oblastí Maďarska, ve které se vyskytuje AMP u prasat divokých. Další dva případy u domácích prasat se zjistily 6. 8. Opět se jedná o drobnochovy ve stejné oblasti (okres Trebišov), od prvních pozitivních případů jsou vzdáleny 7 - 11 km.

I přes přijímaná opatření se doposud nedaří AMP zlikvidovat v dalších členských státech EU, naopak dochází k jeho rozšiřování. Nejzávažnější situace je v Polsku, kde během roku 2018 a 2019 dochází k šíření nákazy do nových oblastí, dále pak v Rumunsku, kde je v současné době postiženo téměř celé území státu a rovněž v Bulharsku, kde během července došlo k výraznému nárůstu AMP v chovech domácích prasat včetně velkochovů s 20 - 40 tisíci chovanými prasaty.

"Vzhledem k tomu že jedním z rizik šíření AMP je přenos nákazy prostřednictvím masa a masných výrobků z vepřového, chtěli bychom apelovat na české občany, aby se vyvarovali přivážení popsaných potravin pro vlastní spotřebu do ČR," sdělil ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán.

V současnosti stále platí mimořádná veterinární opatření, která zakazují přivážení loveckých trofejí ze zemí zasažených AMP do ČR a rovněž neumožňují dovážení sena a slámy ze stejných zemí pro chovy prasat domácích. Dalším důležitým nástrojem při prevenci před zavlečením AMP je striktní dodržování zákazu zkrmování kuchyňských odpadů v chovech prasat domácích.

V současné době je hlášen výskyt AMP na Ukrajině a v 10 členských státech EU: Belgii, Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku.