Povinné očkování dětí patřilo kdysi k základní prevenci a jeho význam nebyl dlouhé roky nijak zpochybňován. V posledních letech se ale objevuje řada mýtů a polopravd, kterým média věnují značný prostor. Mnozí rodiče se těmito informacemi nechávají ovlivnit a odmítají své dítě nechat očkovat s tím, že za jeho zdraví odpovídají pouze oni sami. Nejčastějšími argumenty bývá obava z vedlejších účinků vakcín v kombinaci s tvrzením, že proti některým nemocem je očkování zbytečné, protože jejich léčba je snadná a v zemích s vysokou životní úrovní se již v podstatě nevyskytují.

Většina nemocí, kterým lze pomocí očkování úspěšně předejít, však patří mezi závažné až život ohrožující. Příkladem je tetanus, záškrt, černý kašel nebo spalničky, o kterých se v poslední době mluví nejčastěji. "I když se mnoho nemocí u nás již téměř nevyskytuje, stále dostupnější cestování za exotikou nebo též migrace lidí zvyšují riziko opětovného zavlečení těchto nemocí. Kupříkladu zdrojem epidemie spalniček v roce 2014, při níž onemocnělo celkem 221 lidí, byl muž, který si nemoc přivezl z cesty do Indie. Předpokládá se též, že současná epidemie spalniček se k nám dostala z Ukrajiny, kde je proočkovanost dvěma dávkami vakcíny děsivě nízká - pouhých 31 %," vysvětluje MUDr. Radomíra Limberková ze Státního zdravotního ústavu.

Kolektivní imunita chrání ty nejzranitelnější
I přesto, že odpůrců očkování je u nás menšina, důsledky jejich rozhodnutí neseme všichni. Kvůli odmítání nebo odsouvání povinného očkování totiž postupně dochází ke snižování proočkovanosti populace, a tím také ke snižování tzv. kolektivní imunity. Osoby, které z různých důvodů nemohou být očkovány, tj. např. lidé s poruchou imunity, závažným onemocněním nebo ještě nenaočkované děti, se tak stávají ohroženějšími. Zároveň se vytvářejí lepší podmínky pro šíření nemocí, které se u nás léta neobjevovaly. Riziko rychlého šíření těchto infekcí dokazují i počty lidí, které může jeden nemocný nakazit. V případě spalniček nebo černého kašle to může být 17 až 18 lidí. Míru proočkovanosti k udržení zmíněné kolektivní imunity udává u jednotlivých onemocnění různě vysoké procento, které se pohybuje mezi 85 a 95 %. První pokles pod tuto hranici byl v České republice zaznamenán v roce 2015 a od té doby stále klesá - například v případě spalniček, příušnic a zarděnek. Přitom ještě v roce 2007 byla hladina proočkovanosti proti těmto nemocem na úrovni 98 %. V posledních letech se pohybuje celorepublikově už jen kolem 83 % nejnižší je v Praze.

Návrat nebezpečných nemocí
Ve státech, kde z různých důvodů - od ekonomických až po dezinformační kampaně - došlo ke snížení kolektivní imunity, se rozvinuly epidemie těchto onemocnění s mnoha úmrtími. Příkladem jsou epidemie černého kašle ve Velké Británii či dětské obrny v Holandsku, nebo epidemie záškrtu v Rusku v 90. letech minulého století, kdy už se zdálo, že vymýcení této nemoci je na dosah. Přesto následkem rozpadu Sovětského svazu, velké migrace, nedůvěry lidí k očkování i nedostatku vakcín došlo k více jak 50 000 případům záškrtu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce v letošním roce zařadila odmítání očkování mezi deset největších zdravotních hrozeb, a to vedle nemocí jako jsou HIV, ebola nebo horečka dengue. Podle WHO zachrání očkování dva až tři miliony životů ročně. U nás je to podle odhadů asi 500 dětí, které by bez očkování nemocem podlehly, a dalších 150 000, jež by onemocněly.

Situace v České republice
V České republice se v současnosti povinně očkuje proti devíti základním onemocněním: záškrtu, černému kašli, tetanu, dětské obrně, hepatitidě B, onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae typu b, zarděnkám, spalničkám a příušnicím. Povinnost očkovat je u nás tzv. nepřímá. V praxi to znamená, že nenaočkované děti nejsou například přijaty do dětských kolektivů. Očkovací povinnost vysvětluje ministerstvo zdravotnictví ochranou zdraví celé společnosti. Proočkovanost dětí hexavakcínou obecně se v ČR drží na vysoké úrovni, díky čemuž se závažná onemocnění u nás vyskytují buď ojediněle, nebo vůbec. Klesne-li však proočkovanost pod potřebnou hranici, nemoci se mohou v populaci opět šířit - viz nedávná epidemie spalniček, která zasáhla i ČR.