"Prostřednictvím žádosti o informace se veřejnost dostala například ke zprávě OLAF, která potvrdila dotační podvod v kauze Čapí hnízdo. Dále na základě žádosti o informace byly zveřejněny platy zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky, ale i ceny za zahraniční cesty bývalé ministryně Karly Šlechtové (ANO), nebo například plán na dostavbu Pražského okruhu a Metra D," přibližuje předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Dostat se k takovým informacím je nyní i díky pirátskému návrhu rychlejší a jednodušší. "V minulosti nastávaly situace, kdy se úřad tzv. šprajcnul a ani rozhodnutí odvolacího úřadu ho nedonutilo, aby informace poskytnul. Úřad rozhodoval třeba desetkrát za sebou nezákonně a nic ho nemohlo donutit k dodržování zákona," říká Michálek. Proto Piráti představili návrh na zavedení tzv. informačního příkazu, který Sněmovna schválila a už vyšel ve Sbírce zákonů.

Jedná se o institut, který zamezí obstrukcím úřadů při získávání informací ze strany občanů. Informační příkaz nově občanům zajistí přístup k informacím v situacích, kdy úřady nemají zákonný důvod pro jejich odepření, ale přesto dělají obstrukce a odmítají informace poskytnout. Informační příkaz dále funguje jako přímá páka na neochotné úřady či státní firmy.

"Cílem je, aby si úřady uvědomily, že jsou tu pro občany. Chceme, aby se informace k občanům dostaly rychleji a v co největším možném rozsahu," dodává Michálek.

Informační příkaz nabývá účinnosti 1. ledna 2020, tedy přesně 20 let od účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím.