Do liberecké EUC Kliniky přišlo deset lidí, z toho jedna astmatička. Podezření na astma ukázalo vyšetření u dalších čtyř, u dvou pak chronickou obstrukční plicní nemoc. "Jeden muž byl po srdečním selhání, takže v tomto případě byla příčina dušnosti kardiální. Všechny pacienty s nálezem jsem si ponechala k dalšímu sledování," popsala MUDr. Milada Šípková.

Den otevřených dveří v rámci Týdne IPF uspořádali pneumologové v České republice už potřetí. "V roce 2017 jsme takto zachytili 6 lidí s podezřením na IPF," říká předsedkyně ambulantních pneumologů MUDr. Ivana Čierná Peterová a doplňuje: "Lidé by se ale měli o své zdraví starat celoročně. Pokud někdo dlouhodobě kašle nebo se zadýchává, měl by navštívit svého praktického lékaře kdykoliv během roku. Ten jej vyšetří a v případě podezření na plicní onemocnění odešle ke specialistovi."

Podle prof. MUDr. Martiny Vašákové, PhD., přednostky Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti je včasné určení diagnózy pro nemocné naprosto zásadní. "V časných a málo pokročilých fázích nemoci totiž umíme plicní fibrózu a úbytek plicních funkcí zpomalit podáním účinných léků. Proto by ambulantní lékaři měli při prvním podezření okamžitě pacienta odeslat do některého ze 17 Center pro diagnostiku a léčbu intersticiálních plicních procesů, kam nyní doputuje pouhá polovina z odhadovaných 2000 pacientů s IPF," doplňuje prof. Vašáková.

IPF poškozuje plicní sklípky, a tak postupně ubírá plochu k dýchání. Bez léčby zbývají nemocnému asi tři roky života. Na IPF v České republice ročně zemřou desítky lidí, přičemž část z nich se vůbec nedostane k dostupné léčbě. Včasné určení diagnózy i zahájení léčby přitom nemocným může zachránit roky kvalitního života, případně se mohou dočkat transplantace plic.