V rámci projektu Příběhy našich sousedů se žáci 7.-9. tříd ZŠ stanou na několik měsíců rozhlasovými či televizními dokumentaristy a natočí zajímavé životní příběhy lidí z jejich okolí. Nejen že se tak poutavou formou dozví spoustu nového z moderních dějin, vyzkouší si pracovat s novými technologiemi, vyhledávat a zpracovávat informace a v závěru převyprávět příběh pamětníka veřejnosti, ale především se učí empatii vůči druhému člověku a mnohokrát tento zážitek ovlivní jejich pohled na nejstarší generaci.

"Otevření mezigeneračního dialogu je kromě záchrany silných životních příběhů obrovským přínosem pro všechny zapojené," myslí si koordinátorka předchozích dvou ročníků projektu v Pardubicích Barbora Quaiserová. "Pamětníci jsou shovívaví k žákům v tzv. pubertálním věku. Deváťáci a osmáci se zase neposmívají člověku, který si nemůže na něco vzpomenout," vysvětluje.

Podle Quaiserové je také zajímavé v průběhu projektu sledovat častou proměnu vztahů mezi učiteli a žáky a postojů žáků ke starší generaci. "Učitelé jsou často překvapení, jaké kvality v žácích objeví díky práci v menším týmu. Žáci hodnotí zážitky ze setkání s pamětníkem objevně a mění postoj ke "starým lidem" nebo třeba ke skautingu, který některým připadá v období puberty směšný," dodává.

Za užitečný považuje projekt Příběhy našich sousedů také koordinátorka Iveta Novotná ze sousední Chrudimi, kde projekt loni už počtvrté zaštítila tamější městská knihovna. "Žáci se díky němu nejen seznámí s pamětníky, ale také nasají atmosféru té doby, rozšíří si poznatky a zkusí si zajímavou práci reportéra," hodnotí Novotná. Podle ní projekt také pomohl prohloubit spolupráci mezi knihovnou a školami, konkrétně Gymnáziem Josefa Ressela a Základní školou Dr. Peška.

"Vzdělávací projekt Příběhy našich sousedů vytváří komunikační mosty mezi generacemi, které k sobě mají jinak daleko. Žáci a pamětníci mezi sebou navazují mezigenerační pouto a solidaritu," shrnuje Tomáš Heller, ředitel Paměti národa Východní Čechy a dodává: "Jsme velmi rádi, že jsme se se statutárním městem Pardubice domluvili na třetím ročníku a věříme, že investice do vzdělávání je tou nejlepší dlouhodobou investicí do naší společné budoucnosti."

Lea Skácelová, která se jako malá skrývala před židovským transportem, Jarmila Stibicová, která za minulého režimu bojovala za práva druhých lidí, či Antonín Burdych, kterému gestapo popravilo téměř celou rodinu kvůli odbojové činnosti. To je jen zlomek pamětníků, s jejichž životními příběhy se v minulých letech pardubičtí žáci seznámili. Na jaké příběhy se můžeme těšit letos a jakou formou je žáci zpracují, na to si budeme muset počkat do poloviny prosince, kdy v Pardubicích proběhne závěrečná prezentace projektu.