Aby nebyl zablokován další rozvoj ŽUB v případě, že by nezávisle na Jihomoravském kraji byla finálně vybrána varianta B, krajské zastupitelstvo jako neakceptovatelné označilo pouze řešení Bf. Na ponechání stávající polohy nádraží kraj pohlíží jako na řešení zcela nepřípustné.

"Jsem velmi rád, že toto doporučení jihomoravské zastupitelstvo dnes téměř jednohlasně schválilo. Je to jasný signál o tom, že je potřeba v této věci už něco dělat. Zaznělo tady několikrát, že první jednání o poloze brněnského nádraží je z roku 1927 a v podstatě to tedy bude už sto let, co Brno vede takovou diskusi. Je na nás, abychom konečně na základě našeho mandátu, který jsme získali v demokratických volbách využít a rozhodnout. Myslím, že to od politiků veřejnost zejména očekává. Rozhodovali jsme se na základě odborných podkladů, ze kterých vyplývá, že varianta u řeky je připravena, je ze všech úhlů pohledu dobře a relativně rychle realizovatelná a studie SŽDC o tom jasně hovoří," komentoval hlasování zastupitelstva hejtman Bohumil Šimek.

"Svoji váhu při rozhodování měly především tři okruhy - časové hledisko, dále skutečnost, zda při realizaci bude dotčena současná železniční síť a také financování. V ideálním případě výběru varianty A by se mohlo začít stavět co nejdříve a nový železniční uzel by mohl být hotový za sedm let. Naopak varianta Petrov není fixována v územním plánu města Brna a její realizovatelnost je možná, jak uvádí ředitel Kanceláře architekta města Brna, za osm až patnáct let. Při výstavbě pod Petrovem bychom navíc byli zhruba šest let v nějakém provizoriu, kdy by většina regionálních tratí a spojů končila na okrajových nádražích v Brně, což potvrzuje vyjádření zástupců Kordis JMK. Pokud jde o financování, mnohokrát bylo zmiňováno, že po roce 2023 je velice diskutabilní, zda budou nějaké finanční prostředky z Evropské unie. Navíc možné napojení města Brna na vysokorychlostní tratě by při variantě B bylo ekonomicky velmi problematické. Naše stanovisko vychází ze závěrů studie proveditelnosti i prezentací, kterých se zúčastnili členové zastupitelstva i obcí jižní Moravy. Starostové všech obcí a měst v kraji byli zváni, mohli se vyjádřit i písemně. Prezentace studie proveditelnosti se zúčastnili zástupci 14 obcí, písemné stanovisko zaslalo pouze 5 obcí. Je to pro nás jasný signál, že se k této věci má vyjádřit zastupitelstvo JMK. Koneckonců takto to řeklo i mnoho občanů kraje, kteří se na jednotlivé zastupitele obraceli s tím, že chtějí v dohledné době nové nádraží, přičemž je jim jedno, jestli bude umístěno v jedné či druhé variantě," uvedl náměstek hejtmana Martin Maleček.

ŽUB je součástí sítě core network TEN-T, kterou by měly státy dokončit do konce r. 2030 a zároveň pro nástroj CEF je ŽUB uveden jako předdefinovaný projekt. Po stanovisku kraje budou následovat stanoviska města Brna, SŽDC, JASPERS a Ministerstva dopravy. Finální zprávu vypracuje Správa železniční dopravní cesty pro vládu, která by měla o definitivní poloze nového nádraží v průběhu letošního roku.

"Předpokládám a budu podporovat, aby Ministerstvo dopravy, potažmo stát, rozhodl v tomto roce a my jsme se společně s Brnem soustředili už na vlastní přípravu a realizaci. Jednou se přece musí říct, že i rozhodnutí je demokratický atribut, nejen desítky let diskuzí, které předcházely tomuto rozhodnutí," zdůraznil v této souvislosti náměstek hejtmana Roman Hanák.

Podrobné informace o jednotlivých variantách ŽUB Brno jsou k dispozici na: europointbrno.cz/nadrazi-u-reky.