Výše záloh

Již samotná výše záloh je často předmětem sporu, se kterými se setkáváme v rámci služby VašeStížnosti.cz i v rámci naší poradenské činnosti. Dle zákona mají být zálohy nastavené nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období. "V případě, kdy mají spotřebitelé dojem, že jsou zálohy příliš vysoké, mohou se obrátit na svého dodavatele a požádat o jejich snížení," radí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Pokud s touto žádostí neuspějí, mohou se obrátit na Energetický regulační úřad.

"Zároveň však doporučujeme, aby se spotřebitelé nesnažili na zálohách šetřit. V takových případech mohou být totiž nemile překvapeni vysokými nedoplatky," upozorňuje Hekšová na stinnou stránku nízkých záloh. Zálohy by tak měly být nastaveny dle dřívější běžné spotřeby a zároveň by měly brát v potaz předpokládané změny ve spotřebě (např. nově zabudované tepelné čerpadlo).

Reklamace bez odkladného účinku

I v případě správně nastavených záloh však může přijít vyúčtování, se kterým spotřebitelé nebudou souhlasit. Může jít o chybu přímo ve vyúčtování - např. překlep či chybná cena, ale také o chybu v měřiči spotřeby. Výsledkem poté může být vysoký nedoplatek, který by rozpočet spotřebitele (či celé jeho rodiny) výrazně ovlivnil, a to neoprávněně.

"V případě nespokojenosti, či podezření na chybu ve vyúčtování se mohou spotřebitelé obrátit na dodavatele energií s reklamací tohoto vyúčtování," radí Eduarda Hekšová postup v případě pochybení dodavatele. Spotřebitelé se zároveň nemusí obávat dlouhého řízení. "Dodavatel energií má ze zákona povinnost reklamaci vyúčtování vyřídit do 15 dnů od jejího uplatnění," upřesňuje Hekšová a dodává: "Poté spotřebitelům vzniká právo na náhradu. Tato náhrada činí u elektřiny 750 korun za každý den prodlení až do výše 7500 korun, u plynu poté činí tato náhrada 600 korun za každý den prodlení až do výše 24 000 korun."

Velmi důležité je však upozornit, že reklamace vyúčtování nemá odkladný účinek. "Spotřebitelé tedy musí vyúčtování uhradit, v opačném případě se vystavují riziku prodlení, při kterém by společnost mohla požadovat úroky z dlužné částky," varuje Hekšová. V případě, že je však částka zjevně chybná (například posunutí desetinné čárky) a se společností je složitá komunikace, mohou spotřebitelé zvážit úhradu pouze části vyúčtovaného nedoplatku. Spotřebitelé tím však riskují další náklady, proto nelze takové jednání obecně doporučit.

A co dělat v případě vysokého nedoplatku, na který spotřebitelé v danou chvíli nemají prostředky? "Většina dodavatelů nabízí splátkové kalendáře, doporučujeme tak s nastalou situací dodavatele kontaktovat a domluvit se na oboustranně přijatelném řešení," uzavírá Eduarda Hekšová.