"Chceme posílit odolnost regionů vůči klimatickým změnám a zvýšit zabezpečenost zásobování pitnou vodou," vysvětluje krajský radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Hájek. Ve studii navržených 575 km nových vodovodních propojení vodárenských soustav a další opatření zajistí v podstatě každé obci v Kraji Vysočina možnost napojení na tento robustní systém zásobování vodou, který by měl být do budoucnosti odolný i v případě dlouhodobého sucha a s ohledem na dopady klimatické změny.

Studie také ověřila, že významné vodní zdroje s vydatností nad 10 l/s zajistí i ve výhledu několika desítek let dostatek vody pro obyvatele Vysočiny. "Klademe velký důraz na důkladné projednání návrhů se zástupci obcí a vodárenských společností, aby vyhovovaly jejich potřebám," uvedl Pavel Hájek a dodává: "Studie proveditelnosti bude hotová v dubnu, následně ji zapracujeme do Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina a spolu s jednotlivými uživateli se zaměříme na hledání možností zajištění dostatečných finančních zdrojů na přípravu a postupnou realizaci jednotlivých staveb." Kraj Vysočina nemůže být nositelem konkrétních projektů staveb, protože není vlastníkem vodárenských sítí ani souvisejících objektů. Investorem jednotlivých akcí mohou být obce a jejich svazky nebo vodárenské společnosti, které jsou vlastníky majetku vodárenské infrastruktury.

Kraj Vysočina poskytuje na vodní hospodářství obcí dotace prostřednictvím Fondu Vysočiny od roku 2002, jejich celková výše již přesáhla 1,4 miliardy korun. Letos do této oblasti zamíří rekordních 94 milionů korun, loni se jednalo celkem o 88 milionů Kč. Podpora kraje míří do oblasti zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění odpadních vod a také zadržování vody v krajině. Je možné žádat o podporu jak na projektovou přípravu, tak na vlastní realizaci staveb, přičemž podpora realizace je přednostně určena na kofinancování projektů již podpořených z národních nebo evropských zdrojů, které tvoří obvykle kolem 60 % způsobilých výdajů. Především malé obce, jichž je na Vysočině většina, by nebyly schopny projekty za desítky milionů korun dofinancovat, proto Kraj Vysočina na tyto potřebné projekty přispívá až do 85 % celkových nákladů. Začátkem února vyhlásilo zastupitelstvo kraje dotační program "Stavby ve vodním hospodářství 2024" s alokací 81 milionů Kč a příjmem žádostí v druhé polovině března. V programu "Projektová příprava ve vodním hospodářství 2024" s alokací 13 milionů Kč proběhne příjem žádostí v první polovině května.

Ochranu vod v povodí vodárenské nádrže Švihov řešila lednová konference v Pacově. Nádrž Švihov na řece Želivce je největší vodárenskou nádrží u nás a zajišťuje zásobování přibližně 1,5 milionu obyvatel České republiky pitnou vodou. Na realizaci podpořených projektů v jejím povodí přispívá i uživatel vody, a to společnost VODA Želivka, a.s. "Důležitá je široká spolupráce mezi obcemi, vodárenskými společnostmi, kraji a ústředními orgány," zdůrazňuje radní Pavel Hájek. I to zaznělo na lednové konferenci v Pacově, která se zaměřila na zadržování vody v krajině a kvalitu povrchových vod v okolí vodárenské nádrže Švihov na Želivce, jíž se kromě starostů obcí, zástupců vodárenských společností, státního podniku Povodí Vltavy, ministerstev a dalších státních organizací hojně účastnili i zemědělci hospodařící v povodí této nádrže. Všichni přítomní si byli vědomi nutnosti chránit vodu v této naší nejvýznamnější vodárenské nádrži.

Důležitým partnerem v této oblasti je státní podnik Povodí Vltavy, který ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půd připravil návrh stovek přírodě blízkých a technických opatření především na zemědělské půdě, jejichž realizace povede ke zlepšení kvality vody odtékající do vodárenské nádrže při zachování zemědělské výroby a udržení kvality života obyvatel v této významné části Kraje Vysočina. Povodí vodárenské nádrže Švihov zabírá významnou část okresu Pelhřimov. Na přípravě a realizaci navržených opatření Kraj Vysočina aktivně spolupracuje.