Holubičí vyznění tiskové konference a nové prognózy nastalo i navzdory tomu, že guvernér Michl zopakoval, že se bankovní rada vůči základnímu scénáři vymezuje a neočekává takto rychlý pokles sazeb. Očekávání trhu nezměnilo ani vyjádření, že je bankovní rada přesvědčena, že rovnovážná úroková sazba se nyní pohybuje na vyšší úrovni než před pandemií, a proto bankovní rada nepředpokládá tak rychlé snižování úrokových sazeb. Guvernér Michl také zopakoval, že proces snižování sazeb může být kdykoli zastaven, nebude-li se inflace snižovat dle očekávání ČNB a příští rozhodnutí bankovní rady se bude odvíjet od nově přicházejících dat. Lednovou inflaci očekává centrální banka ve výši 3 % a její průměrnou hodnotu za celý rok na 2,6 %, stejně jako v podzimní prognóze.

Nadále se domníváme, že očekávání trhu ohledně rychlosti poklesu sazeb do konce roku se zdá být poměrně nadměrné. To plyne nejen z vymezení se samotné bankovní rady, ale i ze samotné prognózy - ta sice čeká úrokové sazby koncem roku pod 3% hranicí, ale za předpokladu nadále poměrně stabilního kurzu koruny, který prognóza letos v průměru čeká kolem 24,6 Kč za euro (obdobně jako v předešlé prognóze). Jen současná úroveň kurzu, která je o 2,5 % slabší, implikuje výraznější uvolnění podmínek přes kurzový kanál a menší potřebu poklesu sazeb. Základní sazba koncem roku se tak bude pravděpodobně pohybovat kolem 4 %, případně jen mírně pod touto hranicí. Proti dnešnímu holubičímu vyznění konference se však bude pravděpodobně centrální banka snažit v navazujících mediálních vystoupeních vymezit.

Další kroky ČNB se budou odvíjet od příchozích dat, na dalším jednání koncem března však lze očekávat opětovný pokles sazeb o půl procentního bodu. Pokud však bude letošní inflační vývoj příznivý, nelze nakonec vyloučit ani výraznější pokles sazeb v jednom kroku o 0,75 procentního bodu.