"Energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí. V České republice jsme ale už od roku 2015 neaktualizovali Státní energetickou koncepci, která nás má touto proměnou provést. Minulá vláda ji měla dokončit už před čtyřmi lety a neudělala nic. Doháníme to tedy nyní my," říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: "Dnes jsme vložili do meziresortního připomínkového řízení aktualizaci této koncepce. Jejím cílem je zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky."

Jaké jsou základní cíle Státní energetické koncepce?

SEK ČR je strategický dokument, který stanovuje budoucí cíle a priority státu v oblasti energetiky tak, aby zajistil dostatek energií za dostupné ceny pro občany a firmy s ohledem na plnění klimatických cílů. Hlavní výzvou pro evropskou energetiku je v tomto směru její dekarbonizace, což platí i pro tu českou. Dekarbonizace energetiky při zachování konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti je tedy hlavní výzvou i pro tuto energetickou koncepci.

Kdy naposledy vláda aktualizovala SEK?

SEK ČR byla naposledy schválena v květnu 2015 s tím, že bude aktualizována každých pět let. Od té doby se na její aktualizaci čekalo.

Jakou roli hraje SEK na energetickém trhu - proč je její pravidelná aktualizace důležitá pro jednotlivé aktéry?

SEK jako taková je závazná především pro státní správu. Pro trh však ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky a výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů. Pro aktéry na energetickém trhu tedy jde o zásadní dokument, protože přináší transparentnost do investičního prostředí a pomáhá jim v rozhodování, do jakých zdrojů investovat.

Kdo se na tvorbě koncepce podílel?

Aktualizovanou SEK ministerstvo připravovalo a konzultovalo v rámci Komise a Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu. Příprava tak proběhla ve spolupráci s relevantními resorty v čele s Ministerstvem životního prostředí, s partnery z řad oborových svazů a asociací, s neziskovými organizacemi či se zástupci krajů a měst. SEK navázal plynule na zpracování Národního klimaticko-energetického plánu. Klíčovými podklady byly studie projektu SEEPIA a samozřejmě i hodnocení zdrojové přiměřenosti od ČEPS.

Proč nebyla aktualizace Státní energetické koncepce odevzdána do konce roku 2023, jak ministerstvo původně avizovalo?

Součástí přípravy SEK bylo i vypořádání připomínek Evropské komise k Vnitrostátnímu klimaticko-energetickému plánu. Ty jsme obdrželi v druhé půlce prosince a v průběhu ledna jsme je vyhodnocovali. Proto se celý proces mírně zpozdil.

S jakými scénáři koncepce počítá?

Budoucí vývoj energetiky je v rámci koncepce vymezen třemi koridory. Ty zohledňují nejistotu ohledně budoucího vývoje, ale zároveň udávají relativně jasné směřování energetiky, kterého by mělo být dosaženo k naplňování cílů a priorit SEK. Koridory vychází ze scénářů, které byly definovány během aktualizace Vnitrostátního klimaticko-energetického plánu ČR. Tyto scénáře reflektují především možný rozdílný vývoj mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Cílové koridory pro rok 2050 nám umožní plnit klimatické cíle a zároveň zajistit dostatek energií pro občany a firmy za dostupné ceny.

S jakou proměnou energetického mixu ČR scénář počítá?

Česká republika se zaměří na výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je příspěvek k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Plány naznačují, že v roce 2030 by ČR mohla dokonce snížit emise o 62-63 % oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě.

Základem proměny energetiky je výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.

Postupný útlum uhlí: Koncepce předpokládá snižování využívání uhlí, zejména v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití.

Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů: Plánuje se výrazné zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla dosáhnout 36 až 44 % primární spotřeby energie do roku 2050.

Rozvoj jaderné energie: Strategie zahrnuje rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků, s cílem zvýšit její podíl z aktuálních cca 18 % na primární spotřebě na 32 až 42 % do roku 2050.

Využití zemního plynu jako tranzitního paliva: V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla.

Náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny: V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem.

Zvýšení efektivity a elektrifikace: Koncepce počítá se zvyšováním energetické efektivity a větší elektrifikací spotřeby energie napříč sektory hospodářství.

Za jakých podmínek může Česká republika ukončit energetické využívání uhlí při zachování bezpečnosti dodávek a bezpečnosti provozu přenosové soustavy?

SEK je strategický dokument, který má za cíl celkovou dekarbonizaci sektoru energetiky při zajištění dostatku energií pro občany a firmy za dostupné ceny. Proto definuje priority a strategie k naplňování těchto cílů napříč sektory. Vytyčené cíle, včetně ukončení výroby elektřiny a tepla z uhlí, tak budou naplňovány skrze plnění dílčích priorit v jednotlivých sektorech energetiky.

Z hlediska energetického mixu musí v první řadě dojít k výraznému rozvoji a integraci obnovitelných zdrojů energie, jako je solární, větrná a vodní energie, které pomohou snížit závislost na uhlí.

V krátkodobém horizontu bude hrát větší roli zemní plyn jako tranzitní palivo, které může pomoci při přechodu od uhlí k udržitelnějším zdrojům energie, zvláště ve výrobě elektřiny a tepla. Postupně bude zemní plyn nahrazován nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny.

Hlavním faktorem v dlouhodobém horizontu pak bude rozšíření a modernizace jaderné energetiky, která poskytuje stabilní a nízkoemisní zdroj elektřiny.

Na straně spotřeby je třeba pracovat na zvyšování efektivity v energetickém sektoru, což zahrnuje modernizaci infrastruktury a zlepšování energetické účinnosti průmyslu, domácností a dopravy.

V neposlední řadě budou zásadní investice do vědy a výzkumu v oblasti zefektivňování využívání obnovitelných zdrojů, akumulace přebytků a řízení soustavy.

Jaké nástroje pro bezpečný odchod od uhlí připravujete?

Koncepce navrhuje dva nástroje, které mají zajistit bezpečný odchod od uhlí, jejichž termíny plnění jsou stanoveny na polovinu roku 2025 a na konec roku 2025. Příprava scénářů odchodu probíhá ve spolupráci s ČEPS kontinuálně.

Mělo by jít o legislativní ukotvení termínu konce uhlí a dále o přípravu nástrojů veřejné podpory, jejichž potřeba a případná podoba budou předmětem dalších analytických i legislativních prací.

Nechceme nyní předjímat konkrétní podobu veřejné podpory, ani její nezbytnost nebo to, pro jaké zdroje bude určena. Pokud se ale ukáže jako nezbytná, cílem bude nalézt řešení, které bude znamenat nejmenší zátěž pro koncového spotřebitele i státní rozpočet, ale zároveň zachová energetickou bezpečnost České republiky a nenaruší proces dekarbonizace.

Proč není v SEKu již jasně vyřešen odchod od uhlí?

SEK je strategický dokument, který pokrývá vývoj celého sektoru energetiky. Stanovuje 185 priorit a strategií a 53 nástrojů pro jejich plnění. Pokud si má koncepce zachovat svou koherentnost a účel, není v ní možné rozpracovávat detailní řešení každé jednotlivé priority. To probíhá paralelně na relevantních fórech. Účelem SEK je vytvářet podmínky pro plnění priorit a ukončení výroby elektřiny a tepla z uhlí je jednou z nich.

Jaké konkrétní kroky vláda dělá pro to, aby k této proměně energetiky došlo?

Kontinuální legislativní práce na přípravě a implementaci platné evropské legislativy, především LEX OZE I, LEX OZE II, LEX OZE III, novela liniového a stavebního zákona. Všechny tyto novely zásadním způsobem modernizují českou energetiku, a především zrychlují a zjednodušují rozvoj obnovitelných zdrojů, ale také je umožní využívat více efektivně. Pro naplnění cílů do roku 2030 je klíčová oblast právě povolování a předvídatelnosti pro investory.

LEX OZE I

Od konce ledna 2023 je účinná novela energetického zákona Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Mezi opatření na podporu rozvoje OZE lze počítat navýšení z 10 kW na 50 kW limitu výkonu pro menší zdroje včetně solárních elektráren, od kterého musejí majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny. Domácnosti či firmy si tak mohou pořídit bez licence elektrárny s až pětkrát vyšším výkonem než dosud. Dále byly obnovitelné zdroje do 50 kW osvobozeny od stavebního povolení či ohlášení a také od rozhodnutí o umístění stavby a územního souhlasu. Obnovitelné zdroje do 100 kW byly zařazeny mezi jednoduché stavby, u kterých platí kratší povolovací lhůty ve stavebním řízení. Obnovitelné zdroje nad 1 MW jsou také nově na základě této novely vedeny jako stavby ve veřejném zájmu.

LEX OZE II

Řeší komunitní energetiku. Obsahuje tři nové pojmy - aktivní zákazník, energetické společenství a sdílení energií. Domácnosti, obce, firmy nebo školy budou moci vyrábět vlastní elektřinu, především z obnovitelných zdrojů, a následně si ji sdílet.

Novela LEX OZE II vstoupila v platnost 1. ledna 2024.

LEX OZE III

Obsahuje úpravy v oblasti moderní elektroenergetiky. Domácnosti a firmy si budou moci mnohem lépe řídit výrobu a spotřebu elektřiny. LEX OZE III je v převážné míře transpozicí legislativy Evropské unie. Obsahuje právní úpravu ukládání elektřiny, agregace a flexibility.

Novela obsahuje i řadu změn, které zlepší ochranu zákazníků. Zásadní novinkou je možnost ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. Novela se dostane na vládu po projednání Legislativní radou vlády.

Jaké další kroky má připravené?

Důležitou součástí návrhu aktualizace SEK jsou také nástroje, a to jak v oblasti:
1.) legislativní,
2.) výkonu státní správy;
3.) fiskální a daňové;
4.) zahraničně-ekonomické, zahraniční a obchodní politiky;
5.) vzdělávání a vědy a výzkumu a
6.) komunikace a medializace.

Právě skrze ně budou naplňovány priority a cíle SEK. Každý nástroj má jasně vymezenou odpovědnost a termín plnění.