Návrh zákona o státní památkové péči je dílčí technickou novelou zaměřenou na dvě hlavní oblasti. Jednou je další fáze digitalizace, která by měla umožnit strojovou výměnu informací o ochraně památkových rezervací, památkových zón nebo o vymezení ochranných pásem podle zákona o státní památkové péči mezi Ústředním seznamem kulturních památek ČR na jedné straně a Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a katastrem nemovitostí na straně druhé. "Zavedení evidence památkově chráněných území v základním registru povede k jejich sdílení celou veřejnou správou, umožní moderní způsob jejich aktualizace a zjednoduší sdílení digitálních dat mezi agendami," říká ministr kultury Martin Baxa. Druhou oblastí je úprava nakládání s archeologickými nálezy učiněnými při záchranných archeologických výzkumech do doby jejich odevzdání kraji. Cílem návrhu je, aby kraj jako vlastník archeologických nálezů mohl svým nařízením upravit požadavky na zpracování movitých archeologických nálezů, dokumentace k nim a na způsob jejich předání. Nově by kraj měl mít i zákonnou možnost kontrolovat činnost oprávněných organizací působících na jeho území.

Při tvorbě návrhu novely církevního zákona vycházelo Ministerstvo kultury z hlavních cílů Programového prohlášení vlády, jimiž jsou zejména zajištění dostupnosti veřejné správy prostřednictvím digitálních služeb, zajištění kvalitní legislativy, zrušení zbytečných povinností a zjednodušení nutných pravidel. Cílem novely církevního zákona je celkové zjednodušení a zpřehlednění předmětné právní úpravy, řešení některých aplikačních potíží, přizpůsobení se postupující digitalizaci a snížení administrativní zátěže jak na straně adresátů právní úpravy, tak i na straně státu. "Církve, náboženské společnosti i veřejnost vítají možnost digitalizace některých výstupů z církevních rejstříků a jejich propojení s dalšími informačními systémy veřejné správy. Tím se ušetří nemalé časové a finanční náklady veškerým subjektům, které potřebují z různých důvodů získat výpis z církevních rejstříků," říká ministr kultury Martin Baxa.

Novela přinese především tyto změny:

- Sníží administrativní zátěž církevních právnických osob, zejména charit a diakonií.

- Zakotvuje povinnost, aby ministerstvo vydávalo veřejnosti úředně ověřené elektronické výpisy z rejstříku církevních právnických osob zdarma on-line.

- Ruší se zvláštní úprava, kterou nyní mají církevní právnické osoby při své likvidaci; podle stávajícího církevního zákona ručí za případné závazky církevní právnické osoby její mateřská církev. Takové ručení však neexistuje u žádného jiného typu právnických osob v našem právním řádu. Proto se tato výjimka církevním právnickým osobám ruší, aby se při likvidaci postupovalo stejně jako u jiných typů právnických osob.

- Zpřísňují se podmínky transparentnosti u těch církví a náboženských společností, které budou usilovat o získání zvláštních práv (tj. vyučovat náboženství na veřejných školách, posílat kaplany do armády a do věznic, konat církevní sňatky, které stát uznává, zřizovat církevní školy a zachovávat zpovědní tajemství). Nově budou muset po dobu deseti let před podáním žádosti každoročně posílat ministerstvu výroční zprávu o činnosti a účetní závěrku, a ministerstvo tyto dokumenty zveřejní.

Text zákona se zjednodušuje a zpřesňuje; v souladu s cílem zpřehlednit právní řád bude také zrušena vyhláška o vedení církevních rejstříků, protože praxe ukázala, že je nadbytečná. Novela byla projednána se všemi registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. V Česku je nyní registrováno 44 církví a náboženských společností. Zvláštní práva má přiznáno 21 z nich.