Kabinet přikročil ke kompromisnímu návrhu poté, co se na nové výši minimální mzdy nedokázali shodnout zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Navýšení o 1 600 korun znamená nárůst o více než devět procent a v nominální hodnotě je nejvyšší v dosavadní historii. Promítne se i do úrovní tzv. zaručené mzdy, která v 1. až 3. skupině prací stoupne shodně o 1 600 korun a v 8. skupině o 3 200 korun. Pro 4. až 7. skupinu prací zůstává zaručená mzda ve stávající výši.

Kabinet také novelizoval nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Úpravy se týkají navýšení platových tříd lékařů, ale také zubařů a farmaceutů. Vláda tím naplnila dohodu se zástupci lékařů a zvýšila platové třídy a tarify začínajícím lékařům po absolvování fakulty nebo dalšího vzdělání. Platový tarif lékaře po škole nyní činí 38 980 korun za měsíc, nově bude tento platový tarif od ledna činit 41 380 až 57 130 korun za měsíc podle dosažené praxe.

Vláda přijala také několik změn v oblasti náboru zahraničních zaměstnanců. Rozhodla o navýšení celkového maximálního počtu žádostí o zaměstnanecké karty za rok o 17 500 žádostí. O 5 000 žádostí se například navýší kvóta pro zájemce z Filipín. Novelizovala také nařízení o stanovení výjimky z nepřijatelnosti žádostí o udělení oprávnění k pobytu na území České republiky podávaných na zastupitelských úřadech tak, že rozšířila možnosti podání žádostí o dlouhodobá pobytová oprávnění na zastupitelských úřadech na Ukrajině včetně těch osob, kterým nebyla Českou republikou poskytnuta dočasná nebo mezinárodní ochrana, a to i mimo programy ekonomické migrace. Navýšila také kvóty pro mimořádná pracovní víza pro státní příslušníky některých států pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví ze současných 1 500 na 2 500 ročně. Kabinet tak chce vyhovět požadavkům zaměstnavatelů na posílení českého pracovního trhu o další zájemce ze zahraničí, a to především v těch oblastech, kde českým firmám zaměstnanci dlouhodobě chybějí.

Kabinet podpořil také poslanecký návrh na novelu zákona o státním občanství České republiky, jehož smyslem je umožnit získat nárok na státní občanství také čtvrté generaci potomků českého krajana v pokolení přímém, tedy pravnukům bývalého občana. Poslanci navrhli také zrušit časové omezení pro učinění prohlášení podle § 33, tedy možnost nabytí občanství osobami, které se narodily v době od 1. října 1949 do 7. května 1969 mimo území Československé republiky a jeden z jejich rodičů byl ke dni jejich narození československým státním občanem a k 1. lednu 1969 se stal, případně by se k tomuto dni stal českým státním občanem.