Státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj se v posledních třech letech v Česku výrazně nemění. Meziročně vzrostla tato státní podpora o 0,2 miliardy Kč na 38,5 miliardy Kč v roce 2022. Stejný meziroční nárůst byl zaznamenán i v roce 2021. Výdaje státu na výzkum a vývoj ve srovnatelných cenách, které eliminují inflační znehodnocení, se loni propadly přibližně na úroveň roku 2017. "Podíl výzkumu a vývoje na celkových výdajích státního rozpočtu se v Česku snižuje pátým rokem v řadě, a to z nejvyšší hodnoty 2,4 % v roce 2017 na 1,9 % v roce minulém," uvádí Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je v Česku dlouhodobě nejdůležitějším poskytovatelem veřejných finančních prostředků na výzkum a vývoj. V roce 2022 z jeho rozpočtu směřovalo do výzkumu 15,2 miliardy Kč, což představovalo 40 % z celkového objemu státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj. Akademie věd rozdělila prostřednictvím institucionální podpory mezi své výzkumné ústavy 7,1 miliardy Kč. Technologická agentura a Grantová agentura vynaložily na účelovou podporu výzkumných projektů celkem 9,7 miliardy Kč. Na ostatních 11 poskytovatelů připadlo zbylých 6,5 miliardy Kč.

Státní podpora přidělena především do vysokoškolského výzkumu, kam v roce 2022 putovalo celkem 17,1 miliardy Kč. Výzkum prováděný ve veřejných výzkumných institucích, zejména pracovištích Akademie věd ČR, byl v minulém roce podpořen 11,9 miliardami Kč. Financování výzkumu a vývoje v soukromých firmách ze státního rozpočtu dosáhlo 3,3 miliardy Kč. Na ostatní příjemce připadlo 6,2 miliardy Kč, z toho 1,6 miliardy Kč šlo na mezinárodní spolupráci.

Více než polovina výdajů státu na výzkum a vývoj dlouhodobě směřuje do všeobecného rozvoje znalostí. Jedná se především o podporu základního výzkumu v jednotlivých vědních oborech prováděného na vysokých školách a pracovištích Akademie věd. V roce 2022 šlo o 23 miliard Kč, o miliardu více než v roce předchozím.

V roce 2022 dosáhly v zemích EU státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj celkem 117 miliard eur. Více než jedna třetina z této částky připadla na Německo. Český stát se na této částce podílel 1,6 miliardami eur. Pomineme-li Estonsko, je na tom Česko s podílem 0,57 % státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj na hrubém domácím produktu lépe než všechny státy bývalého východního bloku. Přesto výrazně zaostáváme za unijním průměrem, který v roce 2022 dosáhl 0,74 %. Premianty byly Německo, které z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj vynaložilo 1,1 % jejich HDP, následované Finskem a Rakouskem s podílem 0,9 %.