Když Ježíšek od kupní smlouvy odstupoval

Právo spotřebitele odstoupit ve 14 dnech od převzetí zboží, tzv. bez udání důvodu, je stanoveno zákonem. Disponuje jím však pouze v případě, že uzavřel smlouvu přes internet, po telefonu nebo mimo obchodní prostor, a je spotřebitelem, který koupil zboží od podnikatele. Nelze tedy vracet zboží zakoupené v kamenném obchodě, koupené od jiných soukromých osob - nepodnikatelů, nebo koupené jako podnikatel, tedy tzv. "na IČO". "Proto doporučujeme zvýšenou ostražitost při nákupech přes tzv. tržiště zveřejňující inzerátové nabídky, jako je třeba Facebook Marketplace," upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Jelikož je právo dáno zákonem, spotřebitel jím disponuje nezávisle za jakýchkoliv ustanoveních, které by prodejce mohl mít v obchodních podmínkách, pokud by podmínky odstoupení upravovaly v neprospěch spotřebitele, nebo by jej zcela odpíraly. Zpravidla odstupuje osoba, jež zboží zakoupila, avšak mohla by tak učinit i osoba, která dárek obdržela, pokud zároveň disponuje způsobem, jak prokázat koupi produktu. V takovém případě je vhodné, aby kupující spolu s fakturou obdarovanému předal také postoupení práv z kupní smlouvy.

Hlavní podmínkou pro odstoupení od smlouvy je, že je omezeno lhůtou 14 dní od obdržení zboží. Ačkoliv lze zboží objednat i dříve, tak okamžik převzetí zboží spotřebitelem, obdarování blízkého a následné odstoupení od smlouvy musí proběhnout v této lhůtě. Výhodou však je, že ve zmíněných 14 dnech stačí právo na odstoupení uplatnit, tedy odeslat vyjádření, že kupující odstupuje. Zákon následně stanovuje, že od okamžiku odstoupení běží další lhůta 14 dní, ve které má spotřebitel zboží odeslat nazpět prodávajícímu. "Pokud tedy nakupujete vánoční dárky s větším předstihem, doporučujeme se ujistit, že jste dárek správně vybrali, protože odstoupit od smlouvy bez udání důvodu již nemusí obdarovaný stihnout," dodává Eduarda Hekšová.

E-shop není bezplatná půjčovna, a to ani o Vánocích

Smyslem odstoupení od smlouvy je pouze seznámit se s povahou zboží, podobně jako si lze oblečení vyzkoušet v kabince v obchodě. Naopak se nejedná o zapůjčení věci na čtrnáctidenní užívání. Dle zákona spotřebitel odpovídá za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné pro seznámení se s jeho povahou, vlastnostmi a funkčností. "Pokud tedy bude obdarovaná osoba zboží používat,

a dojde k opotřebení, může se stát, že prodávající nevrátí celou kupní cenu, ale pouze její část," vysvětluje Eduarda Hekšová.

Ze zákona náleží povinnost úhrady nákladů spojených s vrácením zboží při odstoupení spotřebiteli. Tato povinnost existuje pouze v případě, pokud ho o ní prodejce informuje. Za řádné informování se však považuje i sdělení v obchodních podmínkách prodejce, což zpravidla bývá splněno.