"Rozpočet na rok 2024 je odpovědný a po mnoha letech vrací Českou republiku do mantinelů Maastrichtských kritérií. Deficit veřejných financí poklesne příští rok na 2,2 % HDP z letošních očekáváných 3,6 % HDP. Poprvé od roku 2016 klesají celkové rozpočtové výdaje, ale není to na úkor investic nebo sociálních výdajů. Rozpočet je realistický a vyvážený ve prospěch občanů ČR," uvedl ve své závěrečné řeči před schvalováním návrhu rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

"Investice dosáhnou v příštím roce 184,2 mld. Kč a budou třetí nejvyšší za posledních 10 let. Jsou zachovány výdaje na vědu, výzkum a inovace z národních zdrojů stejné jako v roce 2023. V návrhu rozpočtu je také plně promítnut závazek České republiky vyčlenit na výdaje na obranu v příštím roce částku odpovídající 2 % HDP, což je téměř 160 mld. Kč," dodal.

Do návrhu rozpočtu roku 2024 je mimo jiné plně promítnut závazek vlády vyčlenit na výdaje na obranu v příštím roce částku odpovídající 2 % HDP (téměř 160 mld. Kč). Tyto výdaje nejsou rozpočtovány pouze v kapitole Ministerstva obrany, ale i v kapitolách dalších resortů, jako například Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, Národního bezpečnostního úřadu nebo Ministerstva dopravy.

Rozpočet také posiluje výdaje na školství a plní především závazek vlády navýšit platy učitelů na 130 % průměrné mzdy v ekonomice (průměrný plat učitele v příštím roce stoupne o 2 501 Kč na 52 426 Kč). Zároveň také zachovává výši výdajů na vědu a výzkum z národních zdrojů (40,2 mld. Kč) ve stejné výši jako v roce 2023.

Výrazně více prostředků (meziročně o 36 %) musí stát vyčlenit i na financování státního dluhu, které má vzrůst na 95 mld. Kč z letošních 70 mld. Kč. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce se zvýší na 151 mld. Kč (podle zákonné automatické valorizace od 1. ledna 2024 dosáhne platba za osobu a měsíc 2 085 Kč).

Naopak v neinvestičních výdajích státních institucí dochází k úsporám, jak se vláda zavázala v Ozdravném balíčku. Mzdové výdaje napříč všemi kapitolami meziročně klesnou o 2 %, což přinese celkovou rozpočtovou úsporu v rozsahu 9,2 mld. Kč. Provozní výdaje státu (bez výdajů Ministerstva obrany) byly zredukovány o 5 %, resp. o 2,3 mld. Kč. Na základě Ozdravného balíčku došlo také k výrazným škrtům v národních dotacích v jednotlivých kapitolách, a to v souhrnné výši 84,1 mld. Kč, včetně plánovaného ukončení státní podpory přenosové soustavy a distribuční sítě v objemu 38 mld. Kč. Bez tohoto vlivu představují dotační škrty částku 46,1 mld. Kč.

Celkově ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem pracuje navržený rozpočet pro rok 2024 s výdaji nižšími o 31 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 1,4 %. Rozpočtový deficit by se měl zlepšit o 43 mld. Kč, ale fakticky odráží úspory v ještě větším rozsahu.

"Celkové výdaje rozpočtu klesnou poprvé od roku 2016. Reálně vláda zredukovala deficit o více než 43 mld. Kč. Kdybychom přičetli k letošnímu plánovanému schodku (295 mld. Kč) zvýšené výdaje na obranu včetně těch na neustále se zvyšující dluhovou službu (48 mld. Kč + 25 mld. Kč), dosahoval by rozpočtový schodek v příštím roce 368 mld. Kč. Pokud bychom promítli do tohoto deficitu čistě jen opatření z Ozdravného balíčku plánovaná na příští rok (-97 mld. Kč), dostali bychom se na deficit 271 mld. Kč. Museli jsme tak aktivně najít dalších 19 mld. Kč úspor, což nebylo lehké, ale nakonec jsme v pětikoalici dosáhli kompromisu," dodal ministr financí Zbyněk Stanjura.

Objemově největší kapitolou rozpočtu bude v příštím roce spravovat opět Ministerstvo práce a sociálních věcí, jenž bude přerozdělovat 926,5 mld. Kč (meziročně o 3 %, resp. o 27 mld. Kč více). V jeho kapitole jsou promítnuty především sociální výdaje včetně důchodů ve výši 706,2 mld. Kč, což je nárůst o 34,5 mld. Kč proti letošnímu roku mimo jiné také vlivem zákonné valorizace, která od ledna 2024 zvýší základní složku penzí o 360 Kč. Průměrný důchod tak od ledna stoupne na 20 635 Kč.

Druhou největší kapitolou s plánovanými výdaji 269 mld. Kč (meziroční nárůst o 1,5 %, resp. o 3,9 mld. Kč) zůstává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které ve svých výdajích pokrývá i 8,5 mld. Kč pro zvýšení platů učitelů. Největší nárůst výdajů mezi kapitolami bude mít v příštím roce Ministerstvo obrany vzhledem k závazku vlády zvýšit prostředky na obranu země na úroveň 2 % HDP.

Příjmová strana státního rozpočtu počítá s daňovými příjmy v objemu přes 952 mld. Kč (meziroční nárůst o 5 mld. Kč) a příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 756 mld. Kč (meziročně o téměř 68 mld. Kč více). Inkaso daně z přidané hodnoty by mělo dosáhnout téměř 387 mld. Kč (nárůst o 5 mld. Kč), spotřebních daní bezmála 159 mld. Kč (nárůst o 6,7 mld. Kč), daně z příjmu právnických osob bez daně z neočekávaných zisků přes 198 mld. Kč (nárůst o 41 mld. Kč) a daně z příjmu fyzických osob ve výši 155,5 mld. Kč (nárůst o 20,8 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 127,5 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.

Podrobný přehled výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol po zohlednění schválených pozměňovacích návrhů bude zveřejněn po zapracování změn.