Firmy začaly dodávat na Ukrajinu hlavně zdravotnické vybavení nebo zemědělské stroje. Usilují ale i o kontrakty na obnovu energetické, dopravní a vodovodní infrastruktury, stavební práce a materiál.

"Překvapivě na první zakázky dosahují převážně firmy, které dosud neměly s dodávkami na Ukrajinu žádnou zkušenost. Předpokládali jsme, že získávat zakázky se bude dařit hlavně firmám, které již mají na Ukrajině rozvinuté obchodní vazby, a proto se dobře orientují v ukrajinském legislativním prostředí a administrativních procesech, ale také v logistice. Takových firem je ale zatím jen pětina, drtivou většinu tvoří nováčci na trhu," uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Ukrajina oslovuje české podniky i na základě seznamu firem, který před rokem zástupci české vlády v čele s premiérem Petrem Fialou poskytli Kyjevu během prvních česko-ukrajinských mezivládních konzultací. Tehdy se o spolupráci na obnově země u Hospodářské komory přihlásilo 103 firem z různých odvětví, především z oblasti těžby a zpracování nerostných surovin, strojírenství, stavebnictví a energetiky. Ze šetření vyplývá, že nabídky z Ukrajiny obdržela každá šestá firma. Každá desátá firma zakázky už i realizuje.

Většina firem, které Ukrajině nabídly své produkty a služby, tak žádný obchodní vztah zatím nevytvořila. Ze šetření vyplynulo, že navázat obchodní styky českým podnikům komplikuje mimo jiné nedostatek informací a problematické získávání státních záruk a pojištění.

"Tyto bariéry by se při větší spolupráci státu a zástupců firem daly úplně odstranit. Zejména pro firmy, které v minulosti na Ukrajině žádné zakázky nerealizovaly, bude důležité, jakou podporu jim stát a Exportní garanční a pojišťovací společnost budou ochotni poskytnout," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora proto adresovaly ministerstvu financí a resortu průmyslu a obchodu požadavek, aby přealokovaly zbylé prostředky ze záchranného programu Covid Plus do zdrojů pojišťovny EGAP. Rozšířit by se tak mohly pojišťovací kapacity na vývoz na Ukrajinu. Ministr financí v reakci přislíbil, že v blízké době po vyhodnocení úspěšnosti a návratnosti finančních prostředků využitých k pojištění vývozních rizik na Ukrajinu zváží možnosti posílení zdrojů EGAP. Zároveň konstatoval, že po ukončení válečného konfliktu by mělo zajištění exportu fungovat již za standardních podmínek produktů nabízených státní pojišťovnou.

Jak velký podíl v rekonstrukci Ukrajiny budou v konkurenci jiných zemí nakonec české podniky sehrávat, bude podle podnikatelských organizací ovlivňovat i kapitál, kterým dokážou zakázky ufinancovat.