Pro ilustraci, u poplatku na POZE dochází k faktickému nárůstu až na tzv. zarážku v hodnotě 495 Kč/MWh, přičemž před krizí řada energetických podniků platila i čtvrtinu až polovinu této sumy, podle jejich efektivity jejich využití rezervovaného příkonu. Takto je celý systém i notifikován u Evropské komise.

Navržený poplatek za systémové služby se zdvojnásobuje, u distribuce elektřiny je odhadovaný nárůst mírnější, představuje přibližně 35 %.



Vysoký je i nárůst regulovaných složek u zemního plynu. Pro zákazníky přímo připojené k přepravní soustavě se cena pro pevnou přepravní kapacitu více než zdvojnásobí, u plynárenské distribuce roste denní rezervovaná kapacita o 40 %.



Celkově tak meziroční nárůst regulované složky pro hladinu velmi vysokého napětí dle návrhu cenového výměru nyní činí více jak 200 %, tedy trojnásobek. Ve srovnání s rokem 2021 je to zhruba dvojnásobek. To firmám v konkurenceschopnosti rozhodně nepomůže.

"Vláda musí udělat kroky pro omezení takto skokového nárůstu cen energií. Podle posledních dat Eurostatu mají velcí spotřebitelé v ČR 4. nejdražší elektřinu v Evropě. Zvýšení cen regulovaných složek pozici ČR v příštím roce ještě zhorší. Pro konkurenceschopnost průmyslové ekonomiky, jako je Česko, je to velká rána. Svaz o tomto tématu aktivně jedná s vládou ČR i se zástupci ostatních členů Tripartity," komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

V této souvislosti upozorňuje Svaz na nedávné statistiky Eurostat, zveřejněné zde. Ceny v jednotlivých kategoriích se liší a ne všude vychází ČR špatně, pro velké zákazníky ale pozitivním signálem nejsou.