"Ve spojení s pracemi na pardubickém nádraží se nejčastěji hovoří o rekonstrukci kolejí a nástupišť, výstavbě lávky přes celé kolejiště a nejnověji také o nové zastávce blíž centru. Cestující pochopitelně intenzivně vnímali i stavební ruch v části odbavovací haly a v přilehlé výškové budově, která byla dlouhá léta bez využití. Dneškem se ale začíná psát nová éra, kdy prostory bývalého hotelu budou sloužit nejen pro potřeby Správy železnic, ale také cestujícím," přibližuje ministr dopravy Martin Kupka.

Původní stavba z dílny architektů Karla Řepy, Karla Kalvody a Josefa Dandy začala fungovat v květnu 1958 a je památkáři vnímána jako nejkvalitnější funkcionalistické nádraží s hotelem v poválečném Československu. Detaily přestavby se konzultovaly s nedávno zesnulým architektem Miroslavem Řepou, synem Karla Řepy.

"Rekonstrukci nádraží jsme i kvůli památkové ochraně rozdělili na dvě etapy. První se týkala výškové budovy, ve druhé pak navážeme opravou celé nádražní haly s východním a západním křídlem," vysvětluje generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a dodává: "Předpokládám, že tendr na realizaci vypíšeme na podzim, aby se práce rozběhly na jaře příštího roku a skončily v roce 2026. Celkové náklady této etapy by neměly překročit miliardu korun."

Rozsahem se jedná o jednu z nejvýznamnějších rekonstrukcí nádraží v republice. Oblíbené kino Svět, později známější pod jménem Sirius, bude sloužit jako multifunkční sál, například pro konference. První patro výškové budovy se upravilo pro budoucí instalaci dopravního sálu, v dalších podlažích se nachází školicí místnosti, zázemí a pokoje. V nejvyšších dvou patrech působí zaměstnanci Centra sdílených služeb Správy železnic, kteří zajišťují finanční účetnictví pro celou organizaci.

První etapu rekonstrukce nádraží realizovaly společnosti Chládek a Tintěra Pardubice a EUROVIA CS v režimu Design & Build, který zahrnuje jak vypracování projektové dokumentace, tak i samotné stavební práce. Celkové investiční náklady dosahují 574 milionů korun.

Stavba je spolufinancována Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury.