InfoDnes.cz » Zpravodajství » Ekonomika

ČSÚ: V 1. čtvrtletí oslabovala spotřební i investiční poptávka

26.07.2023
Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2023 díky příznivým výsledkům exportních odvětví rostla. Domácí poptávka ale klesala, což se projevilo dalším reálným propadem spotřeby domácností i oslabením míry investic. Hospodaření vládních institucí skončilo ve výrazném deficitu.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
Hrubá přidaná hodnota (HPH) nefinančních podniků v 1. čtvrtletí 2023 nominálně meziročně rostla o 162,4 mld. korun a reálně byla vyšší o 5,7 %. Mezičtvrtletně HPH reálně vzrostla o 0,5 %. Českou ekonomiku ovlivňovalo pokračující oslabování domácí poptávky. To negativně působilo zejména na maloobchod a služby, ačkoli služby jediné mohly čerpat alespoň z oživení zahraničního cestovního ruchu. Na druhé straně pozitivní výsledky vývozu motorových vozidel a přidružených oborů udržovaly růst ve zpracovatelském průmyslu. Míra zisku nefinančních podniků v 1. čtvrtletí mírně vzrostla na 48,6 %. Jejich míra investic naopak mezičtvrtletně klesla a dosáhla 27,2 %.

Příjmy domácností v 1. čtvrtletí meziročně nominálně vzrostly o 93,1 mld. korun. Reálný propad se ale prohloubil na 3,4 %. Spotřeba domácností byla reálně meziročně nižší o 5,8 % a oproti předchozímu kvartálu klesla o 1,8 %. "Trvající oslabení kupní síly domácností mělo hmatatelné dopady na jejich výdaje. Spotřeba pošesté v řadě reálně mezičtvrtletně klesla a prohloubil se i její meziroční propad. Investice domácností dokonce nominálně klesly. Výsledkem bylo snížení míry investic domácností na rekordně nízkou úroveň," říká Karolína Zábojníková, analytička ČSÚ. Hrubé úspory meziročně rostly, ale míra úspor, tedy jejich podíl na disponibilním důchodu, mírně klesla na 17,9 %. Míra investic domácností se snížila na 7,3 %.

Hospodaření sektoru vládních institucí v 1. čtvrtletí skončilo v deficitu 100,9 mld. korun. Meziročně se schodek prohloubil o 31,9 mld. korun. Silné navýšení příjmů bylo podpořeno výraznějším výběrem běžných daní z důchodů i jmění a přijatými sociálními příspěvky. Řešení energetické krize ale vedlo spolu s dalšími sociálními náklady k výraznějšímu růstu výdajů vládních institucí. Na konci čtvrtletí dluh vládních institucí dosáhl 3 099,4 mld. korun a byl meziročně vyšší o 415,3 mld.

Zdroj: ČSÚ

Další články z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí opět vyhlašuje březen měsícem finančního zdraví

Na podporu finančního vzdělávání vyhlásilo Ministerstvo financí už v loňském roce březen měsícem finančního zdraví. V rámci této vznikající tradice proběhne napříč Českem v březnu 2024 řada zajímavých aktivit, jejichž společným cílem je zvyšování ...

Výplaty věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ začnou v březnu

V březnu začne vyplácení více než 15 300 věřitelů Sberbank CZ. V částečném rozvrhu dostanou 95 % svých pohledávek. ...

SP ČR: Zaměstnavatelé na tripartitě řešili strategické investice i změny v důchodovém systému

Na pondělním jednání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky delegace vedená prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Janem Rafajem projedna ...

Agentura Fitch zlepšila výhled pro rating ČR z negativního na stabilní

Agentura Fitch Ratings změnila v pátek výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Hodnocení schopnosti České republi ...

V březnu Finanční správa poradí s daňovým přiznáním po telefonu i osobně v terénu

Na podání přiznání k dani z příjmů v listinné (papírové) podobě je letos čas do úterý 2. dubna, na elektronické podání do 2. května. Ti, kterým přizná ...

Doporučujeme



Středa 28.2.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »