Většinu historie ČNB její rozhodování ukotvoval matematicko-ekonometrický model. To neznamená, že banku ve skutečnosti řídila umělá inteligence, ale triáda data - matematika - expertní úvaha odborníků vysvětlovala velkou většinu rozhodnutí o sazbách. Tato triáda v posledním roce doporučovala na každém zasedání prudké zvýšení sazeb. Bankovní rada ale doporučení vždy zamítla, protože považuje stabilitu sazeb za dobrou samu o sobě.

Standardní novokeynesiánská ekonomická teorie a praxe implikuje, že takové chování ČNB přispělo k letošní vysoké, byť již samovolně klesající inflaci. Některé nové ekonomické teorie (zejména fiskální teorie cenové hladiny) však naznačují, že tomu tak nutně být nemusí. Buď jak buď, není důvod očekávat, že modelová triáda začne najednou pro rozhodování ČNB fungovat ke konci letošního roku a bankovní rada najednou poslechne doporučení snížit sazby.

ČNB de facto poslední rok tolerovala vysokou inflaci s odůvodněním, že další protiinflační kroky (zejména zvyšování sazeb) jsou pro ekonomiku příliš nákladné. Ovšem jediným ústavním úkolem banky je péče o cenovou stabilitu. Aby banka ukázala, že jí na cenové stabilitě opravdu záleží a že ústavu záměrně neporušuje, bude minimálně po celý příští rok předchozí selhání vyvažovat a tolerovat nízkou inflaci, možná krátkodobě i deflaci.

Členové bankovní rady vědí, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po debaklu s dvoucifernou inflací rozhodně nebude vyčítat - naopak, za nulovou inflaci budou chváleni. Toto vědomí je tak silné, a potřeba obnovit kredibilitu instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné. Bankovní rada za žádnou cenu nebude chtít udělat chybu a raději připustí podstřelení než nadstřelení inflačního cíle.

Prognóza stability úrokových sazeb nejméně do února 2025 je také konzistentní se současnou komunikací většiny členů bankovní rady. Kladou důraz na to, že sazby opravdu budou stabilní po dlouhou dobu a že se na nízké úrovně již nikdy nevrátí. Je tak možné, že sazby zůstanou na 7 %, i když inflace klesne pod nulu. To bude znamenat nejvyšší reálné úrokové sazby (tedy po odečtení inflace) v historii.

I vysoké reálné úrokové sazby však dávají z hlediska ČNB velký smysl. Banka říká, že reálné sazby by měly být v průměru kolem +1 %. Za posledních 20 let se však do plusu dostaly málokdy a průměrně jsou hluboce záporné. I zde tedy bude chtít národní banka kompenzovat, konkrétně střadatelům jejich enormní ztráty z posledních 3 let. Blíží se konečně dobré časy pro střadatele, špatné časy pro dlužníky."