InfoDnes.cz » Zpravodajství » Ekonomika

Pracovní neschopnost stoupla za poslední tři roky o 88 %. Zaměstnavatelé volají po znovuzavedení karenční doby

28.06.2023
Mezi rokem 2019 a 2022 výrazně vzrostl celkový počet případů pracovní neschopnosti o 88 %. V případě mužů byl nárůst případů pracovní neschopnosti 83 % a v případě žen dokonce o 92 %. Je otázkou, do jaké míry tento vývoj způsobilo zrušení karenční doby v červenci 2019, kdy začaly být zaměstnancům hrazeny i první tři dny nemoci, a do jaké míry to způsobovaly jiné (zdravotní) faktory. Další zajímavá data přináší aktuální analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) na téma zaměstnanců.
Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com
Srovnání let 2019 - 2022 přináší velmi zajímavé údaje. Období celosvětové koronavirové krize se promítlo do ekonomiky i soukromí obyvatel a rok 2020 představuje zásadní změny v pracovním i životním stylu podnikatelů a zaměstnanců i jejich rodin. On-line výuka žáků a studentů v důsledku uzavření škol a výrazné rozšíření práce z domova vyvolalo nový tlak na zaměstnavatele. Z hlediska makroekonomického se tato situace projevila za rok 2020 ve dvou základních údajích následovně - meziroční průměrná míra inflace 3,2 % a meziroční růst HDP ve stálých cenách - 5,6 %, což byl druhý nejhorší výsledek od roku od rok 1993.

Po postupném odeznívání dopadů pandemie Covid-19 zasáhla především Evropu v únoru 2022 ruská agrese na Ukrajinu, největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Pro ČR to znamenalo několik zásadních důsledků, se kterými se naše země vyrovnává dosud - bezprecedentní příliv ukrajinských běženců s enormním náporem na sféru humanitární pomoci uvnitř republiky, vyvolání potřeby okamžité masivní humanitární a jiné podpory na Ukrajině, bezprostřední omezení politických a hospodářských vztahů s Ruskem a Běloruskem s dopadem do zahraničního obchodu i hospodářské činnosti mnoha podniků dosud spolupracujících s těmito dvěma zeměmi. V důsledku těchto událostí se míra inflace vyšplhala koncem roku 2021 na 9,9 % s tendencí výrazného růstu v roce 2022, kdy dosáhla v září 2022 úrovně 18 %. Průměrná meziroční míra inflace za rok 2021 byla 3,8 % a za rok 2022 nepoměrně vyšších 15,1 %. Vývoj HDP (ve stálých cenách) byl na úrovni 3,3 % v roce 2021, resp. 2,4 % v roce 2022.

Míra zaměstnanosti byla koncem roku 2022 nejvyšší v Praze a Středočeském kraji (64,1 % a 60,5 %) a překvapivě rovněž v Karlovarském kraji (60,3 %). Oproti tomu byla v tomtéž roce nejnižší míra zaměstnanosti v krajích Moravskoslezském, Královéhradeckém a Libereckém (56,2 % a po 56,8 %). V roce 2021 se nezaměstnanost snížila prakticky na úroveň roku 2019 a udržela se na stejné úrovni i v roce 2022. Největší převis volných pracovních míst oproti počtu nezaměstnaných je v Praze a ve Středočeském kraji.

"Zrušení karenční doby přineslo dva specifické dopady - výraznější zvýšení příjmů nemocných zaměstnanců a na druhé straně zvýšení nákladů zaměstnavatelů v řádu několika miliard korun ročně," uvádí předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš.

"Kompenzace poskytovaná státem ve formě snížení nemocenských odvodů je nedostatečná a nepokrývá ani celé dva dny dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci zaměstnanců," komentuje praxi místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková, která působí ve strojírenské firmě. "Zaměstnavatelé také argumentují i tím, že je nemocenská s placením prvních tří dnů nemoci často zneužívána. Zhruba polovina zaměstnavatelů řeší tuto problematiku poskytováním několika dnů specifického placeného volna tzv. sick days," doplňuje Břečková.

Současné politické diskuse o opětovném zavedení karenční doby se v podstatě opírají o obdobné argumenty jako v roce 2008, kdy byla karenční doba v ČR zavedena, a v roce 2019, kdy byla karenční doba zrušena. Tuto situaci rovněž ilustrují uvedená data o nárůstu počtu dnů pracovní neschopnosti mezi roky 2015, resp. 2019 a 2021.

Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti je v malých podnicích (1-49 zaměstnanců) - 4,9 %, nejvyšší průměr je ve středních podnicích (100-249 a 250-499) - 6,12 resp. 6,17 %.

V období let 2015 - 2022 došlo k výraznému vzrůstu mezd ve všech parametrech. Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství vzrostla v tomto období o 50 %, mezi roky 2019 a 2022 o 16 %. Největší vzrůst mezd mezi roky 2019-2022 zaznamenaly skupiny pracovníků ve službách a prodeji, specialistů a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Naopak nejnižší vzrůst mezd zaznamenaly v tomto období skupiny řemeslníků/opravářů a úředníků. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším procentem růstu činil cca 8,5 %.

Nejvyšší průměrné měsíční mzdy byly v roce 2022 v odvětvích informačních a komunikačních technologií (71 359 Kč), peněžnictví a pojišťovnictví (68 030 Kč). Na spodní úrovni průměrných měsíčních mezd byla odvětví ubytování, stravování a pohostinství (23 708 Kč), administrativní a podpůrné činnosti (28 795 Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství (32 191 Kč).

Zajímavý je pokles mezd v odvětví zdravotnictví a sociální péče mezi roky 2021 a 2022 o 4,3 %. Vyšší měsíční průměr v roce 2021 spočíval především v mimořádných "covidových" odměnách ve zdravotnictví, které se již neopakovaly v roce 2022. Přesto se průměrné měsíční mzdy v tomto oboru výrazněji zvýšily oproti roku 2020 a oproti roku 2019 o 21,4 %. Naopak nejvyšší vzrůst mezd v období 2019-2022 byl v odvětví administrativních a podpůrných činností o 25,3 %.

Rozdíly mezi mzdami mužů a žen jsou dlouhodobým problémem nejen v ČR, ale i v EU. Výrazným faktorem pro odměňování žen je přerušení kariéry v souvislosti s mateřskou dovolenou, která je nejčastěji spojená s následnou několikaletou péčí o dítě. Ze statistik vyplývá, že rozdíl v odměňování mužů a žen je ve všech věkových kategoriích. Pro srovnávání rozdílů mezd mužů a žen se využívá ukazatel GPG - Gender Pay Gap. Jde o relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen, který se vyjadřuje v procentech. Z pohledu do nedávné minulosti vyplývá, že v letech 2006-2007 byly mzdy žen o cca 20 % nižší než mzdy mužů. Podle posledních dat Eurostatu je v Evropské unii průměrný rozdíl mezi hrubým hodinovým výdělkem muže a ženy 13 %. České ženy však mají hodinové mzdy podle dat Eurostatu v průměru o 16,4 % nižší než muži.

Zdroj: AMSP ČR

Další články z rubriky Ekonomika

Konference Hospodářské komory a České asociace umělé inteligence ukáže firmám, jak používat AI

Praktické ukázky využití v podnicích, konzultační zónu a workshopy, na kterých si zástupci firem vyzkouší AI nástroje, chystají Hospodářská komora a Česká asociace umělé inteligence. Na konferenci AI inspiration v pražském Cubexu na konci května ...

První investiční VC fond z Národního plánu obnovy ČR bude spravovat Tensor Ventures

Investiční společnost Tensor Ventures byla vybrána jako správce prvního fondu rizikového kapitálu (VC), který bude financován z Národního plánu obnovy ...

ČSOB Index očekávání firem: Optimismus podnikatelů a firem roste, chuť investovat je nejvyšší od roku 2019

Nálada malých a středních firem a podnikatelů se mění k lepšímu. Největší posun od podzimu nastal v investiční aktivitě, která je na nejvyšší úrovni z ...

Výzva všem samosprávám: Vypravte se na URBIS pro know-how, dobrou praxi i kontakty

Brno - Už 4. června 2024 otevře své brány brněnský URBIS. Letošní ročník nabídne v Česku doposud nevídaný třídenní program s účastí ministrů, předních ...

AMSP: Vyzkoušejte si Akademii podnikání České spořitelny

Máte hlavu plnou nápadů a snů a nechybí vám ambice je realizovat? Svého podnikavého ducha můžete ze řetězu pustit třeba právě teď! V Akademii podnikán ...

Doporučujeme



Úterý 28.5.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »