Předsednictvo ASZ ČR v obecné rovině plně chápe povinnost koaliční vlády přijímat i nepříjemná opatření ke snížení schodku veřejných peněz, které má na svědomí zejména bývalý kabinet Andreje Babiše, a v tomto kontextu i podporuje zamýšlené kroky ke snížení stávajícího objemu dotací, včetně dotací do zemědělství. Podle toho, co je zatím známo, ovšem vláda opět nevyužila možností, které se v této oblasti nabízejí. Jde především o stále nerealizované zastropování velkých průmyslových agroholdingů, ačkoli to má současná vládní garnitura ve svém programovém prohlášení. Předsednictvo ASZ ČR je přesvědčeno, že všechny zemědělské dotace musí mít svůj strop, jak je i ve všech kulturních státech (na rozdíl od nás) běžné. Je potřeba, aby vláda do budoucna jasně vymezila princip, že peníze daňových poplatníků prostě nemohou jít na dotování velkých koncernů v řádech desítek tisíc hektarů, ale (pokud nějaké prostředky zbydou) výhradně na podporu menších a středních podnikatelů. Je čím dál více evidentní, že jsme státem, který dotuje velkovýrobu v rozsahu, který nepotřebuje a už na ni ani nemá peníze.

Asociace proto obecně souhlasí s plánovanými škrty v neinvestičních podporách v rámci národních dotací, stejně jako s "vysušením" dotačního titulu 13, týkajících se v minulosti podpor vyhrazených pouze pro průmyslové potravinářské podniky nad 250 zaměstnanců, a v této souvislosti podotýká, že podle dat porovnávajících strukturu dotací v ČR a EU má naše země páté nejvyšší národní dotace v Evropě. Ještě před 10 lety se objem národních dotací pohyboval každoročně pod jednou miliardou korun a po prolobovaném navyšování především do oblastí, z nichž hlavně čerpají ti největší, dosáhl v minulém rozpočtu již 5 miliard korun, a nyní po škrtech činí 2,7 miliardy korun. ASZ ČR kromě toho vidí i jiné zcela konkrétní možnosti, kde na dotacích ušetřit a přitom nepoškodit ty oblasti, které jsou obtížně nahraditelné. Lze také případně uvažovat o mírném snížení kofinancování II. pilíře, které se ale nesmí týkat podpor pro menší subjekty. ASZ ČR připomíná, že ČR má v rámci EU druhé nevyšší kofinancování evropských peněz po Lucembursku, a i když by bylo na zvážení, v jakých konkrétních programech snížit podporu, prostor pro omezení i v tomto případě existuje.

Vyšší úspory by tak měly vykompenzovat nižší než vládou předpokládané příjmy, což je pro sedláky z ASZ ČR také přijatelnější způsob řešení než avizované zvyšování majetkových daní. Zásadní komplikací a jasným porušením vládních slibů jsou především vyšší odvody pro OSVČ, což je v této zemi naprostá většina sedláků. Dopady tohoto kroku na OSVČ v zemědělství budou navíc razantnější, než na jiné profese - budou se totiž týkat i rodinných příslušníků, tedy spolupracujících osob, což v praxi znamená, že příslušná farma bude zvýšenými odvody zatížena skutečně významně. Nejen pro sedláky z rodinných farem pak představuje další významnou komplikaci plánované zvýšení daně z nemovitostí, čili také ze zemědělské půdy. Její cena, nájmy, pachty i náklady na udržování půdy v potřebné kvalitě, což je mimochodem celospolečenská objednávka, neustále rostou, a zvýšení daně z nemovitostí se tak může negativně projevit i na kvalitě naší krajiny. Především je to ale znevýhodnění malých a středních zemědělců, kteří obhospodařují výrazně větší podíl vlastní půdy, než velké právnické osoby. Se zvýšením odvodů OSVČ ani se zvýšením daně z nemovitostí v sektoru zemědělství proto zásadně nesouhlasíme a požadujeme, aby vláda toto rozhodnutí přehodnotila.

Mnohem větší logiku by mělo například hledání vhodného řešení zdanění části komerčního prospěchu z myslivosti (nikoli ale danit činnost spolků jako takovou). Odstranit tuto anomálii mezi ostatními standardně zdaněnými hospodářskými činnostmi by bylo přinejmenším férové. Obecně katastrofální dopady soudobého mysliveckého působení, které jsou v tomto státě dlouhodobě přehlíženy, navíc představují nemalou rezervu ve snížení veřejných výdajů na škody působené vlastníkům lesních a zemědělských pozemků přemnoženou zvěří. Ty se pohybují každoročně podle odhadů v úrovni několika miliard korun, a tyto škody by měly být vlastníkům kompenzovány. Vzhledem k tomu, že zhruba polovina lesních porostů je v ČR ve vlastnictví státu, jsou to fakticky státní výdaje na obnovu porostů, které by se vůbec nemusely vynakládat. Postačí, pokud by vláda prosadila účinné nástroje pro vlastníky v mysliveckém zákoně k obhájení a prosazení jejich práv v naprosto přežitém konceptu lidové myslivosti. Snaha o systémové řešení ke snížení těchto škod v lesích a v zemědělství (a snížení potřeby kompenzací) by byla nepochybně lepším krokem, než například uvažované škrty podpor do oblasti lesního a vodního hospodářství.

Zcela zásadním problémem, který velmi zdražuje a zatěžuje nejen celý podnikatelský systém, ale vůbec fungování státu na všech úrovních je neúnosná byrokracie a přebujelý státní aparát. Tento problém je extrémně viditelný právě v zemědělství a je potřeba ho prioritně vyřešit. Také zde předsednictvo ASZ ČR očekává, že vláda a resortní ministerstvo předloží jasný plán, jak razantně sníží počet státních agend, jak sníží počty úředníků, jak zruší zbytečné organizační složky státu a také jak plošně i sektorově uleví od nepřínosných povinností, které stejně nikdy nemohou nahradit přirozenou odpovědnost živnostníka či zemědělce vůči svému okolí. Přehled takových opatření ke zrušení je přitom koalici dobře znám z podnětů nejen naší Asociace, ale i mnoha dalších profesních sdružení a je s podivem, že tyto kroky nejsou středobodem celého balíčku vůči podnikatelské sféře, která jej očekává a velmi potřebuje. Snížení zbytečné administrativní zátěže v podnikání by proto mělo být prvořadé před navyšováním daní, a to již proto, že by bylo bezesporu mnohem efektivnější a zejména by mělo trvalý přínos i do budoucna, neboť by odstraňovalo samotné příčiny neefektivního státu, čehož samotné škrty a daně dosáhnout nikdy nemohou.

Předsednictvo ASZ ČR vnímá, že ani v resortu zemědělství, ani v jiných oblastech není konkrétní podoba změn zcela známa, a apeluje proto na vládu a dotčená ministerstva, aby se plánované škrty a změny co nejrychleji zveřejnily. Především ale ASZ ČR zdůrazňuje, že k porozumění a tudíž k podpoře ze strany podnikatelské veřejnosti musí být z plánovaných opatření zjevné, že všeobecně deklarovaný zájem na udržení a rozvoji malého a středního podnikání v ČR (včetně toho zemědělského) jako jednoho z nosných základů prosperity celé naší země, bude tím, co bude konsolidační balíček charakterizovat. V jiném případě si tato vláda zahrává s důvěrou svých středopravicových voličů, neboť právě oni do ní prostřednictvím svých hlasů vložili dlouholetá očekávání konečně rozumného a strategického řízení státu. Balíček úspor je nutný a pochopitelný (a nejspíš nebude jediný), ale svým současným polovičatým obsahem není moc přesvědčivý a je třeba jej významně dopracovat.