InfoDnes.cz » Zpravodajství » Ekonomika

Hospodářská komora spustila web připomínající výročí 30 let její novodobé historie

30.03.2023
Na vybrané milníky novodobé historie Hospodářské komory České republiky upozorňuje nová internetová stránka na adrese komora30.cz.
Ilustrační snímek | Foto: Hospodářská komora ČR
Soukromníci usilovali o vytvoření na státu nezávislé podnikatelské samosprávy silné jako za první republiky už od prosince roku 1989. Ustavující sněm podnikatelů se konal v březnu roku 1993. Hospodářská komora od vzniku České republiky formuje podnikatelské prostředí v zemi. Podnikatelé provozují na státu nezávisle vlastní úřady po celé zemi, které slouží jako kontaktní pracoviště a na kterých si podnikatelé vyřizují různé obchodní dokumenty.

Nová webové stránka připomíná počátky i vybrané okamžiky komorového hnutí po roce 1993.

Hospodářská komora ve čtvrtek 30. března u příležitosti výročí 30 let její novodobé historie organizuje ve Valdštejnském paláci za účasti 150 hostů z řad podnikatelů, politiků, ekonomů a představitelů začleněných asociací, unií, svazů, klastrů a řemeslných cechů debatu mapující vývoj tuzemského hospodářství od vzniku České republiky, na kterém se Hospodářská komora jako podnikatelská samospráva podílela.

Na akci vystoupí vedle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého také předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, někdejší prezidenti Hospodářské komory Zdeněk Somr a Jaromír Drábek, ekonom Miroslav Singer nebo držitel titulu EY Podnikatel roku Jakub Havrlant.

Hospodářská komora účastníkům setkání předá publikaci, která připomene pestrou historii tuzemského hospodářství a Hospodářské komory.

Hospodářská komora za Karla IV.


V živnostenské části se Hospodářská komora hlásí k historickému odkazu středověkých cechů, jejichž kořeny sahají až do 14. století, do období vlády Karla IV. i období staršího. Tehdy v městech českého království začaly vznikat první cechy, sdružující a zastupující zájmy jednotlivých řemeslných profesí. Svůj vlastní cech měli zedníci, kameníci, krejčí, obuvníci, koláři, platnéři či hrnčíři. Právě ochrana a zastupování zájmů řemeslných živností spojuje někdejší cechy s dnešní Hospodářskou komorou. Novodobé cechy jsou součástí dnešní Hospodářské komory.

Hospodářská komora za Rakousko-Uherska


Současná Hospodářská komora úzce navazuje na činnost nejen předválečných obchodních, průmyslových a živnostenských komor, živnostenských spolků a dalších samosprávných podnikatelských sdružení, ale její historie je také úzce spjata s historií obchodních komor z doby Rakouska-Uherska.

Ty byly zřízeny na základě zákona č. 122 říšského zákoníku z 18. března 1850, kdy se postupně ustavily všechny obchodní komory v celém teritoriu Rakouska-Uherska. Na území českého státu se jednalo o brněnskou, pražskou, českobudějovickou, plzeňskou, chebskou, olomouckou, libereckou a opavskou obchodní komoru (ustaveny v letech 1850 až 1851).

Hospodářská komora po roce 1918


Po vzniku Československa v roce 1918 měla Hospodářská komora významnou roli při formování základů fungování československé ekonomiky. Po vzniku nového státu obchodní a živnostenské komory, kdy ministerstvo obchodu i jiné resorty neměly ještě dostatek zkušeností i potřebného personálu, podchytily pro přechodnou dobu značnou část jejich úřední agendy.

Obchodní komory po celou dobu existence Československa mezi oběma světovými válkami, de facto i v období poválečném v letech 1945-1948, fungovaly jako povinné zájmové samosprávné organizace podrobené dozoru státu. Každý živnostník a obchodník platící daň určité minimální výše byl příslušníkem obchodní komory, měl právo do ní volit a povinnost přispívat stanovenou procentní přirážkou k dani z příjmu.

Z hlediska své působnosti byly komory také poradními orgány. Vedle toho na ně byla v některých oborech přenesena přímo správní agenda, a fungovaly tak v zastoupení státních institucí, např. při zápisu ochranných známek a vzorků, ověřování původu zboží a potvrzování faktur do ciziny.

Podávaly dobrozdání o osnovách zákonů, připomínkovaly zřizování veřejných ústavů v souvislosti s obchodem a živnostmi, včetně burz a veřejných skladišť, a mimo jiné vedly také katastry živnostenské, tj. seznam všech živnostníků podle jejich oprávnění, i berní.

Rovněž se zabývaly statistikou průmyslovou, obchodní a živnostenskou, navrhovaly soudce - laiky pro obchodní soudy - a byly členy některých československých poradních hospodářských orgánů.

Po zestátnění soukromého majetku po roce 1948 vláda vydává nařízení, kterým zanikla působnost obchodních a živnostenských (průmyslových) komor. Ve věcech vedení seznamu učňů, péče o provádění závěrečných zkoušek učňovských a všeobecného dozoru nad vznikem a průběhem učebního poměru přešla na okresní úřady ochrany práce. Působnost komor, souvisící se zahraničním obchodem, přešly na spolek Československá obchodní komora.

Hospodářská komora 1993-2023


Základy novodobé historie Hospodářské komory tvoří spontánně vzniklá iniciativa po listopadových událostech roku 1989. Již 16. prosince se okolo pěti tisíc budoucích soukromníků sešlo v paláci na Žofíně, aby zde vzniklo Sdružení československých podnikatelů, které usilovalo o obnovení komorového hnutí silného jako za první republiky.

Prvním prezidentem Hospodářské komory byl na ustavujícím sněmu v březnu roku 1993 zvolen Zdeněk Somr. Hospodářská komora vznikla jako na státu nezávislá podnikatelská samospráva, která hájí a koordinuje zájmy podnikatelů a je pro ně servisní organizací. Stala se nástupcem Československé obchodní a průmyslové komory.

Hospodářská komora České republiky je dnes nejvýznamnějším reprezentantem podnikatelské sféry. Sdružuje na 16 tisíc členů organizovaných v 59 komorách v regionech a 123 oborových asociacích. Zastřešuje živnostníky, malé, střední i pro ekonomiku strategicky důležité velké podniky. Více než 60 ze 100 největších českých firem je členem Hospodářské komory.

Zdroj: Hospodářská komora ČR

Další články z rubriky Ekonomika

Nárok na předčasnou penzi by mělo mít více lidí v nejnáročnějších profesích, návrh projedná vláda

Po vypořádání meziresortního připomínkového řízení odesílá MPSV důchodovou reformu na vládu. Ta by celý materiál měla projednat do konce března. Do návrhu byla doplněna dvě klíčová opatření. Především došlo k rozšíření okruhu lidí, kteří budou ...

Od 1. dubna začnou platit nová pravidla pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Od 1. dubna 2024 vejde v účinnost zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla včetně doprovodného zákona. Nová právní úprava reaguje na příslušno ...

Státní dluh se loni zvýšil o 216,1 miliardy korun na 3,1 bilionu korun

Ministerstvo financí ve čtvrtek zveřejnilo Zprávu o řízení státního dluhu České republiky v roce 2023, která obsahuje detaily o dynamice a struktuře s ...

O akci na podporu exportu Meeting Point CzechTrade byl rekordní zájem, přišli zástupci více než 420 firem

Na největší proexportní akci pro střední a malé firmy Meeting Point CzechTrade přišlo své exportní záměry konzultovat 427 českých firem. K dispozici j ...

Hospodářská komora: České firmy zamířily do Lucemburska, zaměří se na vesmírné technologie a kybernetickou bezpečnost

Prezidenta České republiky Petra Pavla doprovází na státní návštěvě Lucemburska ve dnech 28. února až 1. března podnikatelská delegace Hospodářské kom ...

Doporučujeme



Pondělí 4.3.2024
Počasí v ČR
Počasí v regionech »