V České republice vyplývají nároky domácností z prvního důchodového pilíře, tj. průběžného systému financování důchodů (dávkově definovaného důchodového pojištění) a dobrovolného třetího pilíře ve formě naspořených prostředků v penzijních fondech.

"Celková hodnota penzijních závazků se ve vztahu k HDP zvýšila o 4,7 procentních bodů, tento nárůst byl způsoben především poklesem nominálního HDP za rok 2020. Absolutní výše penzijních závazků se v důsledku řady protichůdných vlivů zvýšila jen o 24 mld. Kč," shrnuje ředitelka odboru vládních a finančních účtů Helena Houžvičková.

Provedené odhady vycházejí z publikace Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts, vydané roku 2020 Eurostatem. Dle Transmisního programu Eurostatu jsou členské státy povinny tyto odhady zveřejňovat v tříleté periodicitě. Poslední povinná publikace se uskutečnila v roce 2021 s daty za rok 2018. V mezidobí jsou údaje publikovány na dobrovolné bázi.

Vedle metodických popisů a komentářů k publikovaným údajům je součástí aktuální publikace také analýza citlivosti celkové výše penzijních závazků na výši aplikované úrokové sazby. Úroková sazba je v modelu využita pro diskontování budoucích nároků do současné hodnoty a má tak významný vliv na výsledek modelu. Dále je výše závazků ovlivněna ekonomickými faktory a také počtem a stářím obyvatel, kteří mají nebo budou mít nárok na jeden z typu důchodu, tzn. starobní, invalidní, sirotčí či pozůstalostní.

V souladu s metodikou není hodnota penzijních nároků z průběžného systému financování důchodů (1. pilíř) součástí dluhu sektoru vládních institucí (tzv. maastrichtské kritérium).