"S Peterem Bebjakem se známe dlouho. Ví, že se filmům v pohádkovém žánru snažím spíše vyhýbat. Ale v případě Krakonošova tajemství jsem rád udělal výjimku. Ve scénáři totiž nebyli žádní čerti nebo víly, tedy bytosti, pro které se kostýmy nedělají lehce," vysvětluje výtvarník Ján Kocman, v jehož filmografii převládají dobové snímky. Pracoval například na historické minisérii Marie Terezie, dramatu Herec či seriálu Četníci z Luhačovic. Pohádkové postavy oblékl poprvé v roce 2020 pro snímek Jána Sebechlebského O léčivé vodě.

V případě pohádky Krakonošovo tajemství bylo klíčovým přiblížit se co nejvěrohodněji stylu oblékání druhé poloviny devatenáctého století, do něhož je příběh zasazen. V obsáhlých rešerších proto výtvarník pracoval i s fotografiemi obrazů z daného období. "Nejtěžší byl kostým Krakonoše, protože jde o postavu specifickou, jejíž oblečení budí velká očekávání. Nechcete nikoho zklamat a současně se snažíte odlišit od kolegů před vámi. V přípravě na Krakonoše jsem proto zašel daleko, až do středověku, kdy měla jeho postava ještě zvířecí podobu a dva ocasy. Chvíli jsem tak o něm i uvažoval, ale jen v žertu, protože od začátku bylo jasné, že zachováme Davidovi Švehlíkovi jeho lidskou podobu," doplňuje Ján Kocman. "Jednou je moje postava tajemný cizinec italského původu, jindy myslivec, pak zase myš. Ale hlavně Krakonoš," glosuje David Švehlík, pro jehož roli je nakonec typický klobouk, plášť, hůl a plnovous.