V podmínkách dozvuků pandemie covid-19 a důsledků vojenské invaze Ruské federace na Ukrajinu nebude Česká republika letos s největší pravděpodobností plnit hodnoty žádného z maastrichtských konvergenčních kritérií.

Ve vlastní připravenosti České republiky na přijetí eura stále přetrvávají slabá místa. Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky zejména v oblasti cenové a mzdové úrovně, jejichž odstup od průměru eurozóny zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by mohlo způsobovat problémy v případě jednotné měnové politiky. Vzhledem ke stárnutí populace není také dořešena dlouhodobá udržitelnost veřejných financí.

Na druhou stranu pro přijetí eura v České republice hovoří vysoká míra otevřenosti ekonomiky a velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Pozitivně lze hodnotit také relativně stabilní kurz koruny k euru, který byl však ovlivněn intervencemi České národní banky na devizovém trhu. Příznivě vyznívá rovněž vysoká míra ekonomické aktivity české populace a nadále nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti či odolný bankovní sektor.

Během posledních let se podoba institucí i pravidla eurozóny změnila a jednání o prohlubování integrace i nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro Českou republiku spojené se vstupem do eurozóny.

S ohledem na uvedené skutečnosti vláda České republiky dospěla k závěru, že nestanoví datum vstupu České republiky do eurozóny, protože nebylo dosaženo adekvátního pokroku při tvorbě podmínek pro přijetí eura.