"Nacházíme se v situaci, kdy zemědělcům a potravinářům raketově rostou vstupní náklady. Přitom mají omezené možnosti promítnout je do cen, za které prodávají svou produkci. Výkupní ceny neurčují čeští zemědělci, ale volný trh. Domácí zemědělská prvovýroba se tak prodražuje a farmářům se stále méně vyplácí chovat hospodářská zvířata nebo pěstovat náročnější takzvané citlivé plodiny. Snížením objemu národních dotací přijdou o část příjmů, což přispěje k dalšímu snížení jejich konkurenceschopnosti na evropském, respektive globálním trhu. Apelujeme na vládu, aby objem národních dotací zvýšila na minimálně stejnou úroveň jako letos. Hrajeme tu o budoucnost českých potravin," říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Státní rozpočet počítá podle informací Agrární komory ČR s rozdělením finančních prostředků na jednotlivé dotační programy v podobném poměru jako loni. To znamená, že 1,88 miliardy korun má směřovat do živočišné výroby, 305 milionů do rostlinné výroby, 317 milionů do potravinářství a 198 milionů na ostatní aktivity. Pro jednotlivá odvětví v rámci potravinové výrobní vertikály se tak jedná o razantní snížení přidělených peněz. Přestože do živočišné výroby má směřovat největší objem prostředků, nevyrovná problémy, s nimiž se chovatelé prasat, drůbeže i skotu nyní potýkají. Řada z nich zvažuje omezení svého podnikání a někteří k tomuto kroku již přistoupili.

"Národní dotace dosud alespoň částečně kompenzovaly tržní ztráty zemědělců, v posledním období především chovatelů prasat a drůbeže. Měly důležitou roli také jako podpora zlepšování životních podmínek zvířat, ozdravování chovů a díky programům jakosti potravin Q CZ přispívaly také ke zvyšování bezpečnosti a kvality potravin. Díky tomu se Česká republika může pochlubit nízkou spotřebou léčiv v živočišné výrobě a nízkou spotřebou pesticidů ve výrobě rostlinné. Pokud skutečně dojde ke krácení národních podpor, mohou se zemědělci začít orientovat jen na investičně méně náročné a výnosnější aktivity, jako je pěstování obilovin nebo řepky. To bude mít vliv na pestrost krajiny a ubude také organické hmoty do půdy v podobě statkových hnojiv. Lze očekávat, že se rovněž přizpůsobí také potravinářské podniky," dodává Doležal.