"Ze srpnových dat z našich kontrol vidíme klesající trend sledovaných marží, u nichž prodejci reflektují výrazné rozevírání nůžek mezi cenou nafty a benzínu, kterému budeme na čerpacích stanicích svědky i v následujících měsících," říká ministr financí Zbyněk Stanjura. Důvodem rozevírání nůžek mezi cenou Dieselu a Naturalu 95 je skutečnost, že ČR je zcela soběstačná z pohledu dodávek benzínu, ale musíme dovážet zhruba třetinu spotřeby nafty. Právě nafta je navíc u některých okolních zemí stále častěji využívána jako alternativní topné palivo místo ruského plynu, což vytváří zvýšenou poptávku, která tlačí cenu nafty vzhůru. Brzdit rozevírání těchto cenových nůžek by od 1. října mělo rozhodnutí vlády prodloužit sníženou spotřební daň z nafty do konce roku 2023 o 1,5 Kč (tj. z 9,95 Kč na 8,45 Kč za litr), tedy až na minimální sazbu danou směrnicí EU.

Ministerstvo financí na základě rozšíření kontrol z důvodu snížení spotřební daně sleduje také reálnou marži, tedy marži čerpacích stanic po odečtení nákupní ceny paliv od distributorů. Průměrná reálná marže je marže všech čerpacích stanic se zohledněním výtoče každé z nich. Ta v srpnu dosáhla u Dieselu výše 1,9 Kč na litr (oproti 3,6 Kč indikativní marže) a u Naturalu 95 výše 2,6 Kč na litr (oproti 4,8 Kč indikativní marže). "Relativně nízká reálná marže ukazuje, že vyšší hodnoty indikativní marže způsobují někteří prodejci s vysokou marží a vysokými cenami. Zjednodušeně řečeno to znamená, že sledovanou marži uměle navyšují čerpací stanice s malou výtočí, ale vysokými prodejními cenami. Tito prodejci zneužívají mimořádné situace a nesnižují prodejní ceny pro řidiče dostatečně rychle a flexibilně tak, jak klesají ceny na evropském komoditním trhu," vysvětluje Zbyněk Stanjura. K doplnění stávajícího vykazování indikativní marže o marži reálnou přistoupilo MF po dohodě s petrolejářskými svazy, tj. ČAPPO a Unie nezávislých petrolejářů. Reálnou marži s vyšší vypovídající hodnotou MF vypočítává na základě vážených aritmetických průměrů díky rozšířenému cenovému monitoringu o reálné nákupní a průměrné prodejní ceny a jejich reálně prodané objemy.

Ministerstvo financí po vyhodnocení srpnových dat z cenových kontrol pro tuto chvíli nepřistoupí k zavedení cenové regulace na distributory a čerpací stanice. "Aktuálně u marží sledujeme mírně klesající trend u benzínu a rychleji klesající trend u nafty. Především ale vidíme velké cenové rozptyly napříč trhem a zaváděním plošných regulačních opatření bychom trestali i levnější prodejce s férovou cenovou politikou. Proto jsme se prozatím, pokud nás další vývoj na trhu nedonutí jinak, rozhodli jít cestou adresných opatření a zhruba před měsícem jsme podali podnět na ÚOHS kvůli podezření na kartelovou dohodu," říká Zbyněk Stanjura a dodává: "Současně také čekáme na finální návrh Evropské komise, který nastaví parametry daně z neočekávaných zisků. Podle prvních informací přitom Komise počítá s mimořádným zdaněním nejen energetického sektoru, ale také celého petrolejářského průmyslu od výroby, přes distribuci až po retail, tedy čerpací stanice."

V mezinárodním srovnání rostou ceny pohonných hmot nejrychleji v Německu, a to z důvodu opětovného významného zvýšení spotřební daně. Pokud jde o ceny bez daní, v případě benzínu je ČR vůbec nejníže ze všech porovnávaných okolních států. V případě nafty se naše cena pohybuje zhruba na průměru a je srovnatelná s Polskem a Rakouskem.