Výkonná místopředsedkyně pro Evropu připravenou na digitální věk Margrethe Vestagerová k tomu uvedla: "Pandemie COVID-19 jasně ukázala, že musíme zajistit, aby jednotný trh fungoval vždy, a to i v dobách krize. Musíme jednotný trh posílit. Potřebujeme nové nástroje, které nám umožní reagovat rychle a společně. Při každé nové krizi tak budeme schopni zajistit, aby náš jednotný trh zůstal otevřený a aby zboží zásadního významu bylo stále k dispozici na ochranu evropských občanů. To vše nový nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu umožňuje."

Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton doplnil: "V po sobě následujících krizích posledních několika let jsme usilovně pracovali na tom, aby jednotný trh nadále hladce fungoval, aby naše hranice a dodavatelské řetězce zůstaly otevřené a aby byla zajištěna dostupnost výrobků a služeb, které naši občané potřebují. Musíme však být lépe připraveni předvídat příští krize a reagovat na ně. Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu se nebude opírat o improvizovaná opatření ad hoc, ale poskytne strukturální řešení pro zachování volného pohybu zboží, osob a služeb v nepříznivých dobách. Tento nástroj zajistí lepší koordinaci s členskými státy, pomůže předejít případné krizi a omezit její dopad na náš průmysl a hospodářství a vybaví Evropu nástroji, které mají naši globální partneři k dispozici, my však nikoli."

Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu doplňuje další legislativní opatření EU pro řešení krizí, jako je mechanismus civilní ochrany Unie, jakož i pravidla EU pro konkrétní odvětví, dodavatelské řetězce nebo produkty, například pro zdravotnictví, polovodiče nebo potravinové zabezpečení, která již stanoví cílená opatření reakce na krize. Zavádí vyvážený rámec pro řešení krizí, který umožní identifikovat různé hrozby pro jednotný trh a zajistí jeho bezproblémové fungování prostřednictvím:

Vytvoření struktury řešení krizí pro jednotný trh: nového mechanismu, který má za cíl monitorovat jednotný trh, určovat různé úrovně rizika a koordinovat vhodnou reakci a zahrnuje několik fází - pohotovostní režim, režim ostražitosti a režim pro mimořádné situace. Rámec pro pohotovostní plánování nejprve umožňuje Komisi a členským státům zřídit koordinační a komunikační síť s cílem zvýšit připravenost. Následně může Komise v případě, že bude zjištěna hrozba pro jednotný trh, aktivovat režim ostražitosti. A v případě krize s rozsáhlým dopadem na jednotný trh může Rada nakonec aktivovat režim pro mimořádné situace. Bude zřízena poradní skupina složená ze zástupců Komise a členských států, která danou situaci posoudí a doporučí nejvhodnější opatření reakce. Bude hrát zásadní úlohu v celém procesu.

Navržení nových opatření k řešení hrozeb pro jednotný trh: v režimu ostražitosti by se členské státy ve spolupráci s Komisí zaměřily na monitorování dodavatelských řetězců zboží a služeb označených za strategicky důležité, jakož i na vytváření strategických rezerv v těchto oblastech. Po aktivaci režimu pro mimořádné situace bude volný pohyb na jednotném trhu zachován prostřednictvím černé listiny zakázaných omezení a obecněji prostřednictvím silnější a rychlejší kontroly jednostranných omezení. Komise může rovněž doporučit, aby členské státy zajistily dostupnost zboží s významem pro krizi tím, že usnadní rozšíření výrobních linek či jejich využití pro nový účel nebo urychlí udělování povolení. V neposlední řadě může členským státům také doporučit, aby strategické rezervy vytvořené během fáze ostražitosti rozdělovaly cíleně. Nová pravidla se budou rovněž vztahovat na usnadnění zadávání veřejných zakázek na příslušné zboží a služby ze strany Komise jménem členských států, a to jak v režimu obezřetnosti, tak v režimu pro mimořádné situace.

Povolení krajních opatření v mimořádné situaci: za mimořádných okolností a pouze poté, co již byl aktivován režim pro mimořádné situace, může Komise rovněž využít nástroje, které budou vyžadovat zvláštní aktivaci. V takovém případě se může Komise obracet na hospodářské subjekty s žádostmi o cílené informace, které lze prohlásit za povinné. Může je rovněž vyzvat k tomu, aby přijímaly přednostní zakázky na produkty potřebné v krizové situaci. Společnosti musí buď vyhovět, nebo vysvětlit, jaké závažné důvody mají pro odmítnutí. Kromě toho urychlené uvádění některých výrobků na trh prostřednictvím rychlejšího zkoušení a akreditace, mimo jiné prostřednictvím posuzování shody, zajistí jejich dostupnost v mimořádných situacích. Pravidla umožňující tyto odchylky jsou stanovena v samostatných návrzích nařízení a směrnice, jež doprovázejí nařízení o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu. Mění se jimi několik režimů regulujících konkrétní produkty.

Návrhy budou nyní projednávat Evropský parlament a Rada Evropské unie. Poté, co je spolunormotvůrci přijmou, vstoupí nařízení v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.