"Samozřejmě by nyní mělo být hlavní prioritou vlády řešení krizové situace včetně například vysoké ceny energií. Zároveň však vláda nesmí rezignovat na dlouhodobější cíle, které mimo jiné přinesou vyšší příjem do státního rozpočtu v podobě daní. Z výzkumu a vývoje navíc mohou vzniknout některá inovativní řešení aktuálních výzev, například pro snižování spotřeby elektřiny a plynu nebo digitalizaci," uvádí Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Svaz průmyslu a dopravy ČR považoval za minimalistický již návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace připravený Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), který pro rok 2023 doporučoval částku 39,3 mld. Kč a pro následující roky 43,7 a 45,2 mld. Kč. Vláda jej bohužel jen vzala na vědomí a schválila návrh ministerstva financí, který výdaje pro roky 2024 a 2025 zastropoval na úrovni roku 2023, ač ve výši 39,3 mld. Kč. Opakuje se tak situace z předchozích let, kdy opět vláda neschválila připravený rozpočet RVVI, který již obsahoval řadu kompromisů. Podpora výzkumu, vývoje a inovací má oproti jiným oblastem dlouhodobý efekt a vyžaduje plánování v delším horizontu.

"Jelikož jsou výzkumné projekty víceleté, může být ohrožen již v příštím roce rozsah vyhlašovaných soutěží, což si ministerstvo financí zřejmě dostatečně neuvědomuje. Zejména programy, jako TREND, nejvýznamnější pro průmyslový výzkum, či THÉTA zaměřený na výzkum a vývoj v energetice, by mohly podpořit jen minimum projektů. Máme obavy, že stagnace opět dolehne zejména na aplikovaný výzkum a vývoj, který byl již za minulé vlády velmi omezován krácením rozpočtu Technologické agentury ČR či oddalováním výzev. Přitom podpora této oblasti má multiplikační efekt, jelikož vyžaduje několikanásobné prostředky samotných firem. Věříme, že vláda ještě při finalizaci státního rozpočtu toto zohlední," dodává Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Programy administrované TA ČR (jako TREND, Doprava 2020+ či Prostředí pro život) nebo její vlastní (jako THÉTA či DELTA) směřují ve velké míře na podporu energetické a digitální transformace, odolnosti ekonomiky či růstu přidané hodnoty a mají výstupy uplatňované na trhu či ve výrobě.