Více než tři pětiny podniků nové zaměstnance totiž hledají většinou jiným způsobem než přes pobočky Úřadu práce ČR. Potvrzuje to šetření Hospodářské komory mezi 772 podniky. Ministerstvo práce a sociálních věcí počet volných pracovních míst inzerovaných alternativními způsoby - např. přes pracovní portály, sociální sítě či agentury - systematicky nesleduje.

Na Úřad práce ČR se při hledání zaměstnanců plně spoléhá pouze 7 % zaměstnavatelů, pro které je Úřad práce ČR primárním prostředníkem pro hledání zaměstnanců.

Hospodářská komora upozorňuje, že kvůli neobsazeným pracovním místům státní kasa každoročně přichází o desítky miliard korun, které by mohl stát vybrat na odvodech zaměstnanců a zaměstnavatelů, dani ze mzdy a nepřímých daních, jako je např. DPH, pokud by volná pracovní místa byla obsazena. Podle dřívějších odhadů Hospodářské komory tak stát mohl v roce 2018 vybrat 84 miliard korun jen na daních a odvodech, o rok později to bylo už 110 miliard korun.

"S koronakrizí se situace změnila, nicméně platí, že letos je každá miliarda potřeba víc než kdykoli v minulosti. Je to rezervoár, který ale není vládou využit. Tyto peníze by přitom vládě pomohly rychleji se vymanit z obrovského deficitu státního rozpočtu a lépe zvládat rychlý nárůst cen energií, inflaci a migraci," uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Jedním z hlavních důvodů, proč se podnikům nedostává kvalifikovaných zaměstnanců, je demografie - na trh práce vstupují slabé ročníky a zároveň rychle roste počet lidí odcházejících do řádného i předčasného důchodu.

"Z toho důvodu je jasné, že se situace jen tak rychle nezlepší. Přechodným řešením je zaměstnávání cizinců skrze vládní programy. Problémem ale teď je, že s ohledem na aktuální situaci byl příjem žádostí firem o kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny vládou pozastaven a kvóty pro ostatní země jsou nedostatečné," dodal Prouza.

Kvůli současným kvótám tak bude velmi obtížné v některých odvětvích průmyslu obsadit pracovní místa spojená s fyzickou zátěží, kvalifikací a zkušenostmi, která jsou téměř neslučitelná se zaměstnáváním žen ani s možností částečného úvazku. Pro Filipíny je roční kvóta nastavena na 2 000 žádostí, Indii 600 žádostí, Kazachstán 500 žádostí, Moldavsko 1 000 žádostí, Mongolsko 1 000 žádostí a pro Srbsko a Černou Horu 1 900 žádostí za rok.

Hospodářská komora proto usiluje o to, aby vláda navýšila kvóty zejména pro Mongolsko, Kazachstán, Moldavsko a Indii, kde vyřízení žádosti firem v některých případech v současnosti trvá bezmála jeden rok. Taková doba je ale nepřijatelná jak pro samotného zájemce o práci v České republice, tak i pro zaměstnavatele.

Hospodářská komora je jednotným centrálním místem pro sběr, kontrolu a zařazování žádostí zaměstnavatelů do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec (9 zemí včetně Ukrajiny). Vyřizuje více než 80 % všech žádostí firem v zemi. Agendu spojenou s krátkodobými vízy nebo agenturní zaměstnávání nezajišťuje.

Cizinec se skrze tyto vládní programy stává kmenovým zaměstnancem, to znamená, že má stejné mzdové a pracovní podmínky jako kterýkoli český zaměstnanec. Nastupuje do práce až tehdy, pokud o místo neprojeví zájem český občan nebo cizinec z EU.

Zaměstnanecká karta má dvouletou platnost. Pobytové oprávnění se vztahuje k zaměstnání. Pokud cizinec nemá zaměstnání, není mu v ČR pobyt povolen. Do ČR můžou přijet pouze kvalifikovaní zaměstnanci, tzn. že tento program firmám neumožňuje zaměstnávat nekvalifikované cizince.

Hospodářská komora za posledních šest let zpracovala 15 000 žádostí firem o 100 tisíc pracovníků ze zahraničí (9 zemí). Nejčastěji žádané profese pocházejí ze stavebnictví, skladování, dopravy, stravování a výroby.

Do šetření Hospodářské komory ke způsobu inzerování pracovních nabídek se zapojilo 772 respondentů - členů Hospodářské komory České republiky z řad mikro, malých, středních i velkých podniků, zástupců všech hlavních odvětví ze všech krajů České republiky.